Minule jsem psal o dvou bratrech, kteří se nikdy nebyli schopni naučit číst a psát, a kteří mají i jiná postižení. Psal jsem o tom, že Bůh jim vynahradil čtení Písma, známostí jeho samotného, přítomností Ducha svatého a velmi bohatým modlitebním životem.
Nám ostatním, kteří jsme měli milost k tomu se naučit číst a psát, dal Písmo.

Znal jsem člověka, který si dokupoval do knihovny knihy podle hřbetů knih. Tak, aby mu esteticky seděly  do volného místa v knihovně. Kupoval v knihkupectví i v antikvariátě, ne podle obsahu, ale podle desek, do kterých byly svázány. Také jsem měl možnost poznat člověka, který měl doma mnoho vědeckých knih z různých vědních oborů. Když k němu člověk přišel, připadal si, že navštívil nějakého velkého vědce. Majitel těch knih však žádnou z nich nepřečetl.Četl raději detektivky, ale díky své knihovně si myslel, že vypadá vzdělaně.
Možná se teď nad tím člověkem pohoršujeme, ale znám pár domácností, kde je podobně uprostřed knihovny velká kožená Bible, aby návštěva hned poznala, že je u křesťanů. Při rozhovoru s domácími zjišťuji, že ji vlastně nikdy z knihovny nevytáhli, jen při stěhování.
Poslední dva roky poznávám mnoho křesťanů, kteří nikdy nepřečetli Bibli. Dokonce ani Nový zákon. Znají jen příběhy z kázání a vyučování. Pak si je sami ve své mysli různě přepracovali, podle vlastní „potřeby“. Přestože umíme číst a pravidelně čteme různé časopisy, letáky, denní tisk, Bibli nejsme schopni číst pravidelně. Nejsme schopni se přinutit, najít si čas, vzpomenout si, mít večer ještě sílu na čtení … . Již to samotné znamená, že je to pro nás důležité, protože satan dělá vše pro to, aby nám čtení Písma znemožnil. To je znamením, že je to pro nás životně důležité. Písmo má moc nás proměňovat, i když některým částem nemusíme rozumět, nebo mohou být pro nás naprosto nezáživné a nicneříkající. Přesto postupně proměňují naši mysl, vrývá se do našich srdcí. Bůh nám zaslibuje, že nám Duch svatý připomene vše, co nás naučil. Učí nás i skrze čtení Písma. Jak nám může připomenout Duch svatý verše, když jsme je nepřečetli?
Lidé dělají občas chybu v tom, že se snaží ihned Bibli studovat. brzo jim dojde trpělivost a končí. Končí i se čtením. Je to moc náročné. Možná patříš mezi ně i ty. Doporučím ti začíst číst Bibli jen tak. Od začátku. Moc nepřemýšlet, jen se nechat unášet příběhy a Božím jednáním s člověkem. To, čemu nerozumím, nebo mne zdržuje od příběhů (seznamy jmen, rodokmeny, obětní obřady apod.) vynechej. Pokračuj v příbězích, tak jak jdou za sebou. Budeš poznávat jak se lidem Bůh dával poznat a i zároveň se bude dávat poznat i Tobě. Až přečteš příběhy, pak postupně budeš poznávat i smysl Žalmů a dalších knih a kapitol v Písmu.
Sám jsem dělal na začátku chybu, že jsem četl ty „moudré knihy“ jako Kazatel a Přísloví, protože jsem toužil být moudrý. Přiznávám, že ani po přečtení Kazatele jsem moudrý nebyl, ani jsem necítil, že bych moudrým začínal být. Nějak mi ušlo, že moudrost má počátek v bázni před Hospodinem. Když jsem později četl příběhy lidí Starého zákona, poznával jsem více Boha a přicházela touha po jeho větší přítomnosti v mém životě.  S touhou přicházela i bázeň.