Včera jsme letěli z Vídně do Londýna. Necítím se v letadle zrovna moc příjemně. Jsem „pozemský“ typ. Raději pojedu den nebo dva autem, než letět letadlem. Přesto jsem si tento let užil. Tedy aspoň závěr. No a konec dobrý- všechno dobré, tak mohu říct, že to byl „fajn“ let. Proč jsem si užil konec letu? Naše kolegyně, která seděla u okna mi poskytla na zbytek letu své místo. Mohl jsem pozorovat anglickou krajinu před a při přistání. Bylo  nádherně vidět. Mohl jsem rozeznávat domy, zahrady, zvířata, bazény, prostě bylo vidět všechno. Jak se říká, měl jsem krajinu jako na dlani.
Při tom pohledu jsem si uvědomil, jak je ze shora všechno vidět. Nic není skryto. Bylo jasně rozeznat, který hospodář o své stavení a pole dbá, a které je vedeno nedbale. Byl vidět nepořádek, ale bylo vidět i jak jsou usedlosti udržované. Ze země by si člověk toho ani nevšiml, protože by neměl tak souvislý přehled a především mnoho nepořádku by bylo schované za ploty usedlostí a domů. Při pohledu shora se to však odhalilo.
Pak jsem se podíval na nás lidi. Někteří máme v sobě pořádek, jiní jsme na tom mnohem hůře i když před lidmi to není poznat. Je to schované za „plotem“.  Ze „shora“ – má však Bůh naše nitro jako na dlani. Není možné něco schovat, zakopnout to pod postel, schovat za skříň…, aby to nebylo vidět. Neschováme to. Možná to ani neschováváme, jen to zarostlo plevelem tak, že to není vidět. Bůh vidí i skrze ten plevel.
Z letadla jsem viděl několik velmi zanedbaných usedlostí, ale letěli jsme dál k přistání a já na ně časem zapomenu (asi rychle).Bůh však nelítá v letadle. On vidí stále. nezapomíná. Nejen, že nezapomíná, On s tím něco dělá. Dokáže nám skrze Ducha nastavit zrcadlo našeho srdce a pak čeká, zda za ním přijdeme. Rád nám pomůže s úklidem. Pomůže vyhodit smetí z toho našeho domu, protřídit, „nakoupit nové“, místo starých, dobré vyčistit a obnovit…. Není jen pozorovatel z letadla,
On je v tom s námi. Musíme však otevřít oči, abychom mohli vidět své nitro jeho pohledem (Pane, dej mi milost uvidět pravdu o svém srdci) a také mu dovolit, aby v něm mohl začít uklízet (Prosím, ujmi se úklidu v mém nitru…)
Přeji nám všem dobrý a pořádný úklid.