Slovo komentář se původně používalo v literatuře. Znamenalo vysvětlení některých částí literárního díla, nebo ozřejmění situací, které se v literárním díle udály. Dnes slovo komentář znamená spíše říct svůj názor na to či ono. Jak říkáme okomentovat to. Každý má rád, když může říct svůj názor. A tak vlastně všichni jsme komentátory.
Říct svůj názor, se stalo módním trendem dnešní doby. Stalo se nejrozšířenější , všude přítomnou  disciplínou.  Ještě před pár lety to bylo výsadou hospodských kybiců. Dnes však komentujeme všichni. Fasebook je toho největším příkladem. Vlastně díky tomu, že na něm můžeme všechno okomentovat, má fasebook takový úspěch. Říct k tomu svůj názor. Jak skvělé! Jak skvělé pro svět. Jak nebezpečné pro věřícího. Co všechno se dá schovat za to: „říkám jen svůj názor“. Zjišťujeme, že čím dál tím více lidí, přestává „chodit“ na fasebook nebo ho úplně zrušili.
Představme si, že si koupíte auto odpovídající vašim finančním možnostem. Když se z něho radujete, přichází komentátor, který svým názorem, že takové auto by si nikdy nekoupil protože ….
On kupuje pouze tuto značku. Nebo jinak. Jdete na slavnostní událost a berete si šaty, které jste si koupila, nebo nechala ušít. Ještě než si je stačíte poprvé užít, přijde komentátorka, která jen tak řekne svůj názor na látku, na střih. A máte po slavnostním večeru. A jaké komentáře se vejdou na fasebook!
Problém je v tom, že nás to učí říkat „naše názory“ na všechno a neustále. Ať je to vhodné nebo ne. Ať jsou chytré nebo hloupé. Ať jsou seriózní nebo směšné.  Ať povzbuzují, nebo ubližují. Prostě to musím okomentovat. Teď, tady a hned.
Proč je to nebezpečné pro křesťany? Často se naše komentáře přenáší i na jednání Ducha svatého. Komentujeme to, co Bůh skrze své děti dělá. Tak, jak jsme zvyklí okamžitě něco napsat na fasebook, stejně bezhlavě jsme pak schopni okomentovat Boží jednání. Běhá mi mráz po zádech z toho, jak si mnozí naši sourozenci v Kristu na sebe povolávají nepříjemné situace.
Představte si, že je člověk, který neustále má komentáře k tomu, co děláte, říkáte, nosíte, mluvíte. K tomu, že vůbec jste. Pak za vámi přijde a chce, aby jste mu něco dal, něco pro něj udělal.
Neuvědomujeme si to, ale až příliš často komentujeme Boží jednání. Jednání Ducha svatého. (Pamatujme, že Bůh jedná skrze lidi) Je lepší mlčet. Je lepší se zdržet komentářů, nechat si vše projít hlavou, ale i duchem. Raději se za situace modlit, abychom znali Boží komentář k našemu jednání, než stále komentovali jiné. Je Bohu lepší naslouchat a radovat se z jeho přítomnosti, než mu stále říkat, jak bychom to dělali my.

Jsi schopen, schopna se zdržet komentářů? Přemýšlejme o tom a pozorujme se. Pak s tím, co jsme zjistili, přijďme za Pánem. Buď s díky za milost, kterou máme, nebo s pokáním a prosbou o změnu.