Cestě moudrosti jsem tě učil, vodil tě stopami přímosti. Půjdeš-li jimi, kroky tvé neuvíznou, jestliže poběžíš, neklopýtneš. Napomenutí se chop a neochabuj, dodržuj je, to je tvůj život.
(Přísloví 4:11-13 [CzeCEP])
Můžeme mít jeden cíl, ale k němu mohou vést různé cesty. Zvláště, když vycházíme. A ne vždy jsou všechny ty správné, které nás mohou nakonec dovést do cíle.
Stalo se mi, že jsem se musel při jedné hře na táboře rozhodnout jakou z několika cest se vydám dál. Vybral jsem si tu, která vypadala nejlépe a slibovala, že bude krátká. Skutečně byla nejkratší, ale hned po prvním kilometru se změnila. Byla plná bahna, které se nedalo obejít. Musel jsem přejít přes něj, nebo se vrátit. Rozhodl jsem se jít. Bylo to jako záběry z filmu. Prvně mi v něm zůstala bota, pak ponožka. Pak další bota… Hodně času jsem pak ztratil, když jsem si čistil kalhoty, nohy i boty. Došel jsem mezi posledními, i když na začátku to vypadlo, že budu mezi prvními. Pokud zjistím, že jdu špatnou cestou, je vždy lepší se vrátit na křižovatku, než pokračovat dál.
Bůh nám zaslibuje, že když se budeme učit naslouchat jeho radám – budeme se podle nich řídit, půjdeme cestami, na kterých neuvízneme, jako já v bahně. Přijmeme-li jeho moudrost budeme chodit – žít na zemi tak, že nebudeme muset klopýtat o překážky.
Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy! (Žalmy 111:10 [CzeCEP])
Před pár lety jsem vedl noclehárnu v Havířově. Mimo jiné jsme tam měli třikrát týdně vyučování o víře, o Kristu a také o tom, co nám Bůh radí pro praktický život. Ne všichni tam uvěřili, ale většině z nich se totálně změnil jejich dosavadní život. Navrátili se zpět do běžného života, dali si do pořádky vztahy, našli práci, založili si rodiny,… mohli bychom říct, že začali žít úspěšný život.
Proč? I když neuvěřili v Ježíše Krista, přijali rady do života, které jim Bůh dal skrze vyučování z Bible. Začali se jimi řídit. Již neuvízli ani neklopýtali.
Bát se nebo mít bázeň před Hospodinem, je poslechnout jeho rady a vyučování, neutíkat od toho. Pak si můžeš být jistý, že ty, který máš právo být jeho dítětem, tedy ty, který jsi uvěřil v Ježíše, budeš o to více chodit po cestách, na kterých nemůžeš uvíznout a kde není o co klopýtnout. Povede tě jeho moudrost.
Neboj se. Je lepší jít po pevné cestě, než ztrácet boty a ponožky v bahně.
Bůh má pro tebe dobrou zprávu – jsou cesty životem, na kterých nemusíš stále o něco klopýtat a padat a jsou cesty, po kterých můžeš stále jít bez obavy, že v něčem zase uvízneš.