Dnešní doba je doba specialistů, Všechny obory se se stále více a více dělí na užší a užší specializace. Máme na každou věc odborníka, který rozumí své specializaci. Je v tom dokonalý.
Tento trend se přenáší i do služby Bohu. Mnoho z nás si myslí, že nemůže Bohu sloužit právě proto, že v té či oné službě není dokonalý. „Ať to dělá někdo jiný, komu to jde, Kdo to umí. Já to neumím“. Mnohdy se dary Ducha mylně zaměnily za specializace a odbornost pro službu. (Nikde není v Písmu napsané, o darech Ducha, že se dělí na službu dětem, na službu rodinám, na službu seniorům,…)
Bůh je tím nejlepším specialistou. Pokud se mu podřídíme a nebudeme se vymlouvat na to, že to neumíme, on nás ve službě povede a bude nás při ní učit. Za své služby jsem sloužil bezdomovců, seniorům maminkám s dětmi, dětem, Romům, vysokoškolákům, … Přestože jsem v církvi slyšel, že musíš mít dar jít k dětem, nebo seniorům a speciálně k Romům, Bůh mě vždy do té služby povolal, aniž bych takové obdarování u sebe vnímal. Není důležité jestli něco vnímáš nebo ne. Často tvé vnímání je ovlivněno strachem ze selhání, nechutí sloužit v té konkrétní službě, konkrétním lidem. Důležité je, kam tě povolává Bůh, do jaké služby tě vede. Co jsi ochoten pro něho udělat. Ostatní je na něm, On je Odborník.
Celou dobu služby jsem sloužil přímo lidem a byla mi nepříjemná administrativa, která mi (podle mého tehdejšího vidění) ubírala čas pro službu. Dnes pozoruji, že jsem čím dál tím více vtahován do administrativy, jednání na úřadech, než do přímé služby lidem.
Pokud je to připravené pro mne mým nebeským Tatínkem, pak nemusím mít strach z toho, že to nezvládnu, nebo že mne nechá ve štychu. Nemusím přemýšlet o tom, že ztrácím kontakt s těmi, kterým jsem chtěl sloužit, že je někde chyba,… . Prostě budu dělat to, co mi přichystal a budu to dělat s jeho pomocí.
Nemusím být odborník abych začal, protože můj Táta jím je a umí mne to naučit. A tebe taky.