V posledních dnech jsem byl několikrát fyzicky unavený. Chodil jsem spát pozdě večer a ráno jsem musel brzo vstávat. Nebyl čas se dospat. Dopadlo to tak, že jsem nakonec zaspal. Probudil jsem se půl hodiny po tom, co jsem měl již být na cestě na setkání s primátorem jednoho města. Než jsem se oholil, oblékl, připravil, uběhlo dalších dvacet minut. Jen jsem vyjel, hned za domem jsem se dostal do menší kolony. Jindy bych byl nervózní, ale teď jsem zažíval nadpřirozený pokoj. Chválil jsem a oslavoval Ježíše. Jen jsem se divil, proč mne Duch svatý nevzbudil. Roky si již nenařizuji budík, ale vždy se budím na čas. Duch svatý mne vždy vzbudí tak, jak je potřeba. Někdy si řeknu, ještě chvíli a pak mám problém, ale to nebyl tento případ. Spal jsem vkuse a probudil se o hodinu a půl později, než jsem měl.
Na schůzku jsme měli přijít tři. Já jsem jel z Pezinku, vedoucí jel z Bratislavy a měli jsme se sejít u bratra v Galantě. Během cesty jsem se dověděl, že vedoucí je ještě v koloně v Bratislavě a přijede později. Když jsem byl ještě na cestě, volal bratr, u kterého jsme se měli sejít, že primátor musel nečekaně odjet do Bratislavy a schůzku přesunul na další den. Byl jsem již téměř před cílem, tak jsem se nevracel, ale jel dál. Dojel k bratrovi a společně při kávě čekali na třetího. Vedoucí se rozhodl také přijet, protože by nemělo smysl se v čase kolon hned vracet. Nakonec jsme všichni tři skončili u společné snídaně a strávili jsme spolu minimálně dvě hodiny v rozhovorech. Byl to velmi příjemný čas, který jsme všichni potřebovali. Byl to čas určený pro poznávání a  budování vztahu.
Když jsem se vracel, věděl jsem, že mne Tatínek nechal dospat, věděl, že schůzka odpadne. Také pokoj, který jsem prožíval, byl od něho. Jen jsem nechápal, proč mi to neřekl předem.  Vždyť to tak dříve dělal. Ještě než jsem dojel domů, měl jsem odpověď.
„Protože jinak by jste se tak nesetkali a neměli tolik společného času.“

Jsou chvíle, kdy si myslíme, že nám ďábel staví překážky do cesty, nebo, že jsme neschopní, ale později zjistíme, že to byl Boží záměr. Modlíme se hned proti ďábelským intrikám, zlobíme se na sebe a obviňujeme se. Přitom bychom se měli prvně ptát Ducha svatého, co to znamená a zda to není jeho dílo.