Jako dítě školou povinné, jsem chodil do pionýra.(komunistická organizace pro děti) Měli jsme tento pozdrav: Vedoucí řekl: „Buď připraven.“ My jsme odpovídali: „Vždy připraven“.
I komunisté věděli, že je důležité být připravený.
Jak jsme na tom my křesťané. Jsme připraveni? Víme, na co máme být připraveni?
Většinou dostaneme odpověď, že máme být připraveni na příchod Ježíše pro svou nevěstu-církev. Další nejčastější odpovědí je, být připraven kázat evangelium. Třetí pak, že máme být připraveni činit vůli Boží.
Když budeme připraveni činit vůli Boží, určitě budeme připraveni jak na kázání, tak na příchod Pána a další a další věci.
Když se zeptám:  „A jsi přepraven, jsi připravena?“. Jaká bude odpověď?
Možná máme problém pochopit, co znamená být připravený. Jdeme po ulici a potkáme známého, který má sebou postižené dítě. Mluví o problémech, pak nás požádá o modlitbu. My odpovíme, že se budeme za něho i dítě modlit. (někdy v budoucnu, zítra? pozítří? za měsíc?) Toto je výsledek nepřipravenosti. Nejsme připraveni se ihned modlit v moci. Někdy se sekáme se situacemi, kdy nevíme, co máme dělat. Nejsme připraveni a nevíme, co Bůh chce skrze nás dělat, kam nás posílá … .  Někdo nás vydráždí a my reagujeme vztekem, podrážděností, neochotou. Nejsme připraveni být světlem.
Ježíš byl vždy připravený. Nemohl dělat nic, co nedělal jeho Otec.
Ježíš chodil brzo ráno na místa, kde byl sám a modlil se. Měl „poradu“ se svým nebeský Otcem. I my jako on, potřebuje začínat den poradou s Duchem svatým. Nechat si od něho nadiktovat svůj denní program, načerpat z jeho moci, dozvědět se jaká setkání budeme mít a jak v nich jednat. každý den je to jiné, ale potřebujeme ne na něho po ránu vysypat všechna svá přání a požadavky, ale naslouchat jeho programu, tomu, co chce dnes, zítra, pozítří… dělat. Dělat skrze nás.
Tak jako Ježíše poslal jeho Otec, tak Ježíš posílá nás, abychom dělali stejné (dokonce větší) skutky než on.