Úvod

Proč tato kniha? Když jsme začínali jako sboroví důstojníci, neměli jsme mnoho zkušeností s vedením jiných lidí. Také jsme neměli kam zajít. Byli jsme hozeni do vody, abychom se naučili plavat. Nejspíše jsme udělali dost chyb, kterým jsme se mohli vyhnout, kdyby nám někdo předal své zkušenosti. Nejenom předal zkušenosti, ale dokázal je popsat a vyvodit z nich nějaká doporučení. Díky našemu Zachránci, Ježíš Kristu, který nás mnohokrát ochránil a napravoval naše chyby, jsme mohli toto období projít bez úhony a nevyhořet. Před několika dny, při rozhovoru s Tomášem Korčákem, jsem od něho dostal otázku, které byla více výzvou než otázkou: „Proč nenapíšeš něco o učednictví?“ Přemýšlel jsem o tom a předložil jsem to před Pána. Nakonec jsem se rozhodl spojit obojí, protože obě témata spolu velmi úzce souvisí.  

Každý začínající služebník, každý začínající vedoucí sboru, každý začínající vedoucí v organizaci se potýká sám se sebou jako autoritou a neví, jak v autoritě chodit, jak ji uchopit a používat. Snad tato kniha dokáže aspoň trochu odkrýt pohled na chození a službu v autoritě a pomůže někomu správně uchopit své postavení vedoucího. Ať je to vedoucí sboru, organizace, skupinky, chval, nebo pracovního týmu. Nedílnou součástí poznávání a chození v autoritě je i projít procesem učedníka a posléze také vytvářet prostředí pro činění učedníků na tom místě, kam mne Bůh v autoritě staví.

 Modlím se za to, abys v ní našel odpovědi na otázky, které s tím souvisí, možná to jsou otázky, nad kterými jsi již přemýšlel a možná tě ani nikdy nenapadly a budeš si je klást poprvé.

Dělám to formou dopisů svému mladšímu bratru v Kristu, ve kterých odpovídám na jeho dotazy a reaguji na jeho situaci. Jméno jsem si vybral náhodně a místo Petra si můžeš dosadit jméno své.

Přeji ti, aby tvá služba byla vždy světlem, přinášela ovoce a dělala radost Pánu.

 PRVNÍ DOPIS

Milý Petře,
můj bratře v Kristu a příteli. Děkuji ti, že jsi na mne nezapomněl. Velmi mne potěšila tvá rostoucí víra v Ježíše Krista a to jak se snažíš následovat ho ve všem, o čem hovoří v Písmu. Raduji se z toho, že tě oslovila slova našeho Pána, že máme jít do celého světa a činit učedníky. Je vidět, že ses vydal správným směrem, když cítíš touhu se také stát nejdříve něčím učedníkem. Jsem však trochu smutný z toho, jak píšeš, že se ve vašem společenství o učednictví moc nemluví a tak nevíš, jak se jím stát. Dovol tvému staršímu bratru v Kristu a příteli, aby ti teď dal několik rad.

Když jsem uvěřil, měl jsem blízko sebe věřícího kamaráda. Protože jsem měl stále mnoho problémů, tak jsem mu musel asi často lézt na nervy, jak jsem stále hledal pomoc u něho.  Dodnes jsem mu vděčný za to, že vedl mé první kroky a především vděčný Bohu, že ho použil pro mé obrácení. To jsem však pochopil později, tedy že to nebyla zásluha člověka, ale Boží milost se mnou. V té době jsem to však nebyl schopný vidět a spoléhal jsem se více na člověka.
Přestože mi hodně pomohl, jeho charakter byl v některých oblastech velmi slabý až záporný. Proto jsem se nemohl vedle něho příliš posunout. Často to co říkal, pak nežil. A já to dělal jako on.
Někdy jsme příliš připoutáni k těm, skrze které jsme uvěřili. Oni však nemusí být těmi, jejichž učedníky se máme stát. Mohou, ale nemusí. Bůh má pro nás připravené ty, kteří nás mají vést učednickým procesem.

Jak tedy, Petře, můžeš získat někoho, kdo tě povede, od koho se budeš učit. Písmo téměř všude ukazuje na to, že učedníky si vybírali „učitelé“. Mojžíš Jozua, Eliáš Elíšu, Ježíš apoštoly, apoštolové své učedníky. Jak tedy najít svého učitele, když v tvém společenství není učednictví vyučováno?

Řekni Pánu, že toužíš se stát učedníkem a požádej ho, aby ti poslal toho pro tebe nejvhodnějšího.
Mluv ve společenství o tom, že hledáš bratra, který by se ti mohl věnovat a učit tě všemu, co se naučil již on.
Nesnaž se si sám někoho vybrat a tlačit na něj, aby se tě ujal. Nech to Duchu svatému. Nakonec on si musí vybrat tebe a musí to vědět z Ducha svatého. Žádáš o to Pána, tak mu důvěřuj a nesnaž se mu v tom pomáhat. Zkazil bys to. V těžkých chvílích, bys neměl jistotu, že on je ten pravý od Pána. A těžké chvíle v učednictví přichází. Tvůj učitel bude pro tebe přinášet mnohé oběti, proto i on musí mít jistotu z Ducha svatého.

Může se stát, že ti nabídne vedení několik bratrů najednou. Pozoruj je. Především si všímej toho, zda to, co učí a říkají, také žijí. Těch, co to žijí, se drž.
Pokud je mezi těmi, kdo tě osloví někdo, koho ti ukázal Duch svatý, modli se s ním, abyste měli jistotu. Pokud se shodnete, podřiď se pod něj, přijmi ho jako svou autoritu. Řekni mu to. Věř, že Bůh tě vloží do jeho srdce. Pokud je od Pána, pak bude s tebou v dobrém i zlém. Nebudeš ani vědět, kolik bojů za tebe vybojuje a kolik modliteb za tebe bude volat. Proto se mu neboj podřídit.

Může se stát, že tě nikdo neosloví. To neznamená, že Bůh o tobě neví a nemá nikoho připraveného. Má. Jen není ten správný čas. V takovém případě se porozhlédni po společenství a najdi si bratra, který nejen slouží, ale především, že skutečně žije svatě. Nejen ve sboru, ale i mimo něj, doma, v práci, na ulici. Chytni se ho „za opasek“ a snaž se být vedle něho. Pomáhej mu. Když uvidíš, že potřebuje s něčím pomoc, nabídni se mu, nebo to udělej. Snaž se být co nejvíce s ním. Jednak se budeš učit, tím co uvidíš, jednak přijde čas, kdy on sám ti nabídne, že tě povede. I apoštolové prvně chodili s ostatními s Ježíšem, než si je vybral za učedníky.

Všechno má u Boha svůj čas.

Petře, také bys měl vědět, že učednictví není jenom o učení se technik, pravidel a podobných věcí. Možná se naučíš mnoho praktických věcí pro službu, ale jde především o to, abys uviděl, jak funguje vztah s Pánem. Jaký má učitel vztah s Duchem svatým, jak řeší v Duchu svatém konfliktní situace, jak žije doma v rodině, jak ve víře slouží apod. Učedník se především učí budovat osobní vztah s Bohem, učí se ho prohlubovat. Ve víře odrážet duchovní útoky a vítězit v duchovních bitvách. Učí  se posilování Bohem ve víře. Učí se od svého učitele nechat se vyučit Kristem a to především v používání lásky. Učí se učit od Krista. Učí se pevně stát a obstát i v těžkých chvílích. Zachovat si víru a důvěřovat Ježíši. Chodit a jednat v Duchu svatém, udržovat jeho oheň v sobě. To vše má na mysli apoštol Pavel, když píše: „…dělejte to, co vidíte u mne…“ Vždy se dokážeš lépe přiučit, když máš před sebou vzor. Pokud tvůj učitel přidá k tomu všemu otcovskou náklonnost, není co dodat.

Také si pamatuj, že tvůj učitel je jenom člověk a dělá také chyby. Není dokonalým. Přesto ho nekritizuj, ale važ si ho i přes tyto chyby. Prošel cesty  a vybojoval boje, které tě teprve čekají. Možná přijde čas, kdy ti o nich řekne sám. Pokud vidíš svého učitele dělat věci jinak, než bys je dělal ty, zapamatuj si to, abys, až se dostaneš do stejné situace, neopakoval jeho chyby. Nekritizuj, ale uč se z nich. I on má svého učitele, ale teď ty jsi učedníkem (žákem) u něho. Pamatuj, že je mezi vámi dohoda a tak ji zůstaň věrným.

Je zvykem a to i mezi křesťany vše kritizovat. Zvláště na vedoucích, kteří nás vedou. Chováme se jako děti v pubertě. Často, až dospějeme, zjistíme, že naši rodiče v té době, kdy jsme je kritizovali, dělali to nejlepší, co mohli a uměli. Pak jen opakujeme v bleděmodrém jejich jednání. A naše děti nás také začnou kritizovat. Tak to občas může fungovat i v pohledu učedníka na učitele. Pokud tento „špatný zvyk“ chceš zastavit, pak prostě přestaň kritizovat svého učitele, ale naopak se za něj modli a žehnej mu. Dělá, Petře, to nejlepší, co umí a co může dělat, i když to teď vidíš jinak. To co zaseješ, se ti vrátí, až ty budeš mít učedníka. I ty budeš dělat chyby a dělat věci jinak, než by je dělal tvůj učedník. Buď ti vyroste kritika, nebo úcta a respekt.

I učedníci Ježíše Krista na sebe žárlili, dokonce se považovali za lepší než ti druzí a chtěli si zajistit v jeho království místa vedle něho. Možná, když o tom čteš v Písmu, tak nad tím kroutíš hlavou, jak je to možné. Věř, že je to možné i dnes, pokud tvůj učitel, bude mít více učedníků. Proto zkoumej své srdce, jestli nežárlí na tvoje kolegy učedníky. Jestli si nemyslí, že s nimi učitel tráví více času, než s tebou, že jim dává víc a bere je na akce, na které nebere tebe …. Pokud žárlíme, musíme s tím jednat. Jít před Pána, vyznat to jako hřích a volat o změnu myšlení, postoje a srdce. Pokud tvá žárlivost zůstane, začne rozbíjet vztah mezi tebou a dalšími učedníky. Nakonec ho rozbije a to bude mít vliv na další vývoj společenství v budoucnosti. Zaneseš do něho něco, co bude bránit jeho jednotě.

Většině učedníků se stane, že začnou žárlit, pokud jich má učitel více. To, co v takovém případě mimo vyznání pomáhá, je začít děkovat, za učitele, ale i ostatní učedníky, modlit se pravidelně za ně a žehnat jim. Hlavně s tím začít vždy, když budeš cítit, že začínáš žárlit. Po několika minutách takových modliteb se stane, že je začneš milovat. Nemodli se způsobem, že si budeš na ně Bohu stěžovat, nebo mu vykládat jaká jsi chudinka. Mohu ti ze zkušenosti říct, že je to ztracený čas, naopak se ti situace zhorší, protože se ještě více začneš litovat a ještě více budeš žárlit.

Asi jsem se ti, Petře, nezmínil, proč se tak raduji z toho, že  ses rozhodl stát něčím učedníkem. Proč vlastně je učednictví, tak důležité. Apoštol Jan psal o tom, že nemůžeme milovat toho, koho nevidíme, když nejsme schopni milovat toho, koho vidíme. Že nemůžeme milovat Boha, kterého nevidíme, když nejsme schopni milovat bratra, kterého vidíme. Kdo nemiluje bratra, nemiluje Boha. Tak je to i s poslušností, pokorou a láskou vůči druhým.  Náš Pán pak říká, že kdo ho miluje, bude zachovávat jeho slovo a plnit je. Kde jinde si mohu trénovat lásku (poslušnost – zachovávání slova, sebeovládání, mírnost, věrnost, trpělivost, laskavost, dobrotu, trpělivost) než mezi námi. Boží církev se skládá z jeho dětí, kteří jsou na cestě do Božího království. Každý je na různé úrovni té cesty. Jinými slovy, na jiné úrovni chápání  a uplatňování lásky, spravedlnosti, práva, milosrdenství a milosti. Ti, kteří jsou dál, by měli mít trpělivost s těmi, kteří tak daleko nejsou. Měli by být pro ně pomocí. Měli by jim, protože jsou již silnější, nabídnou pomocnou ruku a pomoc jim projít  mnohými zkouškami, aby i oni byli posilněni a zdravě dorůstali do plnosti Krista. Pokud se to v církvi neděje, hrozí, že mnozí pro svou slabost odpadnou, jiní pro svou sílu příliš předbíhají a ty slabé nechávají daleko za sebou, kde se mohou stát snadnou kořistí pro vlky. Ti slabší se pro různá chápání Božích věcí mohou hádat a dělat rozbroje, ti kteří si myslí, že jsou silnější, se pak mohou, nadýmat. Bůh to udělal tak, abychom rostli společně. Přestože mluví ke každému zvlášť, také k nám mluví (a někdy hodně) skrze naše bratry. Pokud se navzájem netříbíme, nerosteme. Učednictví patří do tohoto trénování a tříbení. Jak můžeš říct, že jsi pokorný před Bohem, kterého nevidíš, když nejsi pokorný před bratrem-učitelem, kterého vidíš? Jak můžeš říct, že jsi poslušný Bohu, když nejsi schopen přijmout rady svého učitele, kterého vidíš a tak dále. Snad jsi pochopil, o čem ti teď, Petře, píšu. Na tom, jak jsem schopen se nechat vést svým učitelem jako učedník, se nejen učím, ale i prokazuji, že jsem ochoten se nechat vést i Bohem, kterého nevidím. A samozřejmě se učím i službě a všemu ostatnímu, protože mám před sebou vzor. Mnohdy, když tento živý a bratrský vzor před sebou nemáme, si vysvětlujeme slova našeho Pána jednou tak a jindy opačně, tak jak nám – naší duši a tělu se to zrovna hodí. Proto je důležité, abys věděl, že tvůj učitel je od Pána, že ti ho Pána dal, aby tě také i skrze něho po nějakou dobu vedl a učil tě. Proto je tak důležité si sním vytvořit dohodu (stačí ústní), která ve chvílích, kdy se budeš chtít na učednický proces vykašlat a utéct z něho, ti to připomene.

Má radost je také z toho, že tvá touhou po učednictví ukazuje na to, že slyšíš Boží hlas, který tě povolává, abys chodil po cestách, které ti připravil. Raduji se z toho, že jsi tento hlas poslechl a vyšel na tyto Bohem připravené cesty. Přeji ti, abys našel, nebo spíše aby ti Pán přivedl tvého učitele pro další období tvého duchovního i osobního růstu. Modlím se za to, aby to byl nejen skvělý učitel, ale především Boží muž s otcovským srdcem.

Věřím, že z tebe vyroste muž podle Božího srdce, který bude Boha znát, milovat po celý svůj život.

S láskou Kristovou
Josef