Víme z minulých vyučování, že hřích je způsoben naší nevírou v Boha, v Krista. Také již víme, že Bůh poslal svého Syna Ježíše Krista, aby smrtí na kříži vzal – sňal z nás – naše viny – hříchy.
Tedy vím vše a je také vše Bohem připravené pro to, abych byl očištěn od svých hříchů. Jak se to stane. Bible o tom hovoří těmito slovy: (1 Janův 1:9) „Jestliže své hříchy vyznáváme, on je věrný a spravedlivý, aby nám hříchy odpustil a očistil nás od každé nepravosti.! Co to znamená vyznávat hříchy? Je několik věcí, které si potřebujeme uvědomit a několik kroků, které potřebujeme udělat, aby naše hříchy byly vyznány.
Potřebujeme si uvědomit:
- Musím ho mít komu vyznat. Bohu, Ježíši, který za ně zaplatil smrtí na kříži. Tady se vracím opět k víře. Věřím, že Bůh je? Věřím, že Kristus vzal smrtí na kříži má provinění na sebe? Možná právě teď potřebujeme především vyznat, věřím ti, Bože, věřím ti, Ježíši Kriste.
- Abych mohl vyznávat hřích a hříchy, musím si uvědomovat, že je mám. Pokud si myslím, že žádný hřích nemám, nemám co vyznávat. Potřebuji se nechat Bohem usvědčovat z toho, jak na tom jsem ohledně svých hříchů. „Bože, prosím, ukaž mi má provinění“. On vloží do našeho svědomí, do našeho srdce jejich poznání.
Kroky pro vyznání hříchů:
- Potřebuji se ztotožnit s Bohem, že to špatné v mém životě je skutečně špatné a ubližuje mi. Ne jen si říct, dobře, Bože, když ty to říkáš, tak já to tedy udělám. Potřebujeme skutečně uvidět věci v našich životech stejně, jako je vidí Bůh. Tedy: „ Ano máš pravdu Bože, je to špatné pro mne, vidím to a souhlasím s tím a nechci, aby to bylo v mém životě.
- Požádat o odpuštění. Je potřeba být konkrétní v pojmenování hříchu a také je důležité mluvit s Ježíšem – vyslovovat, nestačí si jenom myslet. Bůh nepředepisuje, jak máš u toho jednat. Řiď se svým srdcem. Možná poklekneš, možná budeš zvedat k němu ruce, možná budeš ležet večer doma v posteli a plakat, možná budeš v té chvíli řídit auto… Je to Bůh, který tě usvědčuje v jeho čase. Také ti dává do srdce, co máš dělat.
- Věř, že když požádáš o odpuštění, je ti odpuštěno. Tvůj hřích již není a Bůh ti ho nikdy nepřipomene. Bůh je věrný. V Žalmu 103 je napsané: Jak daleko je východ od západu, tak od nás vzdálil naše přestoupení. Západ a východ se nemohou nikdy setkat. Děkuj mu za odpuštění. Odpust i sám sobě a řekni si to.
- Odvrať se od dalšího pokračování tohoto hříchu v tvém životě. Požádej v tom Ježíše o pomoc.
- „Odvracím se od toho, Pane (Bože) a buď mi prosím pomocí, abych se k tomu nikdy nevracel.“
Když jsme uvěřili v Ježíše Krista, byli jsme vysvobozeni z moci hříchu. Již nad námi nepanuje, protože jsme byli přeneseni z jeho panství pod moc Ježíše. Jsme pod jeho ochranou, jsme naroubovaní na jeho život. On však nečekal, až se změníme, on nás z moci hříchu vzal tak, jak jsme byli. Se všemi špatnostmi, špatným myšlením, hříchy, které jsme ještě neopustili. Některé uvidíme hned a hned je opustíme, jiné se budou objevovat postupně, podle toho jak budeme rozeznávat Boží pravdy a jeho vůli pro nás. Hřích se chce vždy schovat, bude svádět k tomu, abychom ho ukryli. Nevyznávali a on nebyl odpuštěn a od nás oddělen. Bude ti nalhávat: „Tak toto ti Bůh přece nikdy neodpustí“, „Po kolikáté ti má odpustit, to neudělá. Vzdej to!“ Nevěř mu. Chce se nás držet zuby nehty. Před Bohem se však nedá nic a nikam schovat. On ví vše. Jen čeká, kdy přijdeme a sami vyznáme – odhalíme hřích před ním.
Postupně se tak budeme zbavovat toho starého nánosu, který je na nás ještě přilepený a přijímat nové a čisté. V některých chvílích to bude možná i bolestivé, když se budeme zbavovat toho, co se na nás silně přilepilo, ale stojí to za to.
Stále však platí, že když jsme usvědčeni z hříchu, můžeme kdykoli přijít před Boha a vyznávat je a On nám je odpustí. Někdy to bude často, velmi často. Zvláště, když budeme právě bojovat s něčím, co je silně na nás přilepené. Jindy to bude hned a jen jednou. Přesto věř, že Bůh odpouští a je v tom boji s tebou a nese tě.
Jen si, prosím tě, nikdy neudělej z Boha automat na odpuštění hříchů.
Písmo o tom praví: Žalmy 51:19 Oběť Bohu je zkroušený duch. Bože, ty nepohrdneš zkroušeným a pokořeným srdcem.
Zkroušené a pokořené srdce je důsledkem pochopení svého špatného jednání. Bůh takovým odpouští, pozvedá je a pomáhá.