OVOCE DUCHA – TRPĚLIVOST

6. TRPĚLIVOST

Ovocem Ducha je pak láska, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrota, věrnost, mírnost, sebeovládání. (Galatským 5:22)

Bůh je láska a vlastností lásky je i to, že je trpělivá. Proto Duch svatý v nás nechává vyrůst i trpělivost. Bez trpělivosti bychom nemohli milovat lidi kolem sebe, bez trpělivosti bychom nemohli milovat ani sebe samotné. Tak, jako je důkazem víry skutek víry, jedním z důkazů lásky k někomu je i trpělivost s ním. Veškeré ovoce, které by v nás doposud vyrostlo, ztrácí smysl, pokud bychom nebyli dostatečně trpěliví. Trpělivost je ovocem, které potřebujeme při růstu každého předchozího ovoce Ducha. Trpělivost je důležitá k tomu, abychom došli do cíle. Do Božího království. Skončit před cílem, znamená nedojít a být netrpělivý. Nezískat cenu vítěze. Trpělivost přináší vítězství.

Je lepší konec jednání než jeho začátek, Trpělivost je lepší než povýšenost (Kazatel 7:8)

… abyste nezlenivěli, ale napodobovali ty, kteří jsou skrze víru a trpělivost dědici zaslíbení. (židům 6:12)

Čím dál tím více jsem přemožený Boží trpělivostí se mnou samotným, ale i s námi, jeho dětmi. Když vidí, jak se k sobě chováme, jak přemýšlíme, jak zrazujeme, jak jsme netrpěliví, naše odsuzování se navzájem i sebe samých. Kolik zlých věcí ještě musíme odložit z našich životů. Bůh to vidí a trpělivě čeká, přestože mnohokrát se nenecháme poučit a děláme stejné chyby. Zachází s námi s trpělivostí, která nás má přivést do Božího království. A trpělivost našeho Pána považujte za záchranu…
(2 Petrova 3:15)

Naše trpělivost by měla vycházet z Ducha svatého. Měla by tedy být stejná jako Boží. Přesto není, je omezená. Naše „odtud, potud“ to přesně vystihuje. Přesto by v nás měla růst Boží trpělivost, jako ovoce Ducha svatého. Jednou z věcí proč neroste, je naše omezenost. Naše trpělivost je někdy omezena našimi financemi. Často trpělivost je spojena s neustálou finanční, materiální pomocí. Pokud vidím, že se prostředky tenčí, tenčí se i má trpělivost. Jindy je omezena naším časem. Být trpělivý, často přináší časovou oběť. A čas je pro nás důležitý. Vše můžeme znovu získat, ale čas ne. Chceme vidět výsledek, dáváme si termín. Lidé nám dávají termín. Dalším omezením naší trpělivosti je tlak z okolí. To je názor našich blízkých, spolupracovníků, rodiny, církve. Dokonce to byli křesťané, kteří prosazovali zákon třikrát a dost. To znamenalo, že pokud někdo bude trestán potřetí, pak dostane doživotí. Pokud by Bůh stejné pravidlo použil na jejich hříšnost, pak …?
Další důležitým omezením je únava. Z  vlastní zkušenosti vím, že pokud jsem unavený, netrpělivost je jedním z prvních příznaků. Tím úplně prvním je moje nevlídnost. Když je člověk unavený, pak lehce ztrácí trpělivost s druhými. Příčinou únavy může být i  dlouhé čekání na změnu u lidí, situací apod. Tato únava pochází ze ztráty naděje na změnu. To přináší nepokoj, ztrátu radosti a může se přenést až v nenávist vůči dané osobě nebo situaci. Není jiná možnost, než se ponořit do modliteb, chval a děkování Pánu. Před tím se člověk musí nechat oddělit od světa a lidí, trávit čas sám před Pánem. Naše trpělivost pochází z Ducha svatého. Jenom jím může být posilněna a obnovena. Jen jeho přítomnost v nás nám dává sílu být trpělivými. Zkusme si pojmenovat naše omezení. Trpělivost jde nad tato omezení. Pokud omezení znám, pak s nimi mohu jednat. Má trpělivost může existovat i bez mých finančních prostředků, i bez časového omezení, bez tlaku z okolí. Všechny tyto hranice si nastavujeme sami. Trpělivost nemá hranici, jinak přestává být trpělivostí. Díky Bohu, že jeho trpělivost nemá limit. Asi bych se nikdy nedostal do Božího království. Asi bych nikdy nedošel tam, kde jsem teď. Ovoce Boží trpělivosti ve mně přináší lidem naději, že to s nimi neskončím dříve, než se začnou projevovat změny. Díky trpělivosti mohu činit učedníky.
Vyzýváme vás bratří, napomínejte neukázněné, potěšujte malomyslné, ujímejte se slabých, mějte trpělivost se všemi.(1. Tesalonickým 5:14)
Díky trpělivosti se Boží láska v mém životě stává den za dnem skutečnější a plnější.

Díky Duchu svatý za to, že skrze tebe může růst ve mně trpělivost. Dávám ti prostor a nechci ho ničím omezit.

A co jsi ode mě slyšel před mnoha svědky, to svěřuj věrným lidem, kteří budou schopní učit zase další. (2. Timoteova 2:2)