Milovaná a vzácná sestro,
po delší době mě znovu Pán Ježíš vede, abych s vámi sdílela, co On položil na mé srdce. To slovo je z Matouše 7:13-14 o dvou cestách.
,, Vcházejte těsnou branou. Prostorná brána a široká cesta vede do záhuby a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká a cesta však vede k životu a málokdo ji nachází. “
Je čas dovolených a prázdnin, lidé se vydávají na různé cesty, které vedou k vysněné dovolené. A tak vyrážíme s nadšením i očekáváním, jak si odpočineme a načerpáme novou sílu a radost do další práce. Ale skutečnost je většinou úplně jiná, než bychom chtěli, ale takový je prostě život.
V Lukáši 14:26-27 Ježíš Kristus jasně říká : ,, Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem. Kdo není ochoten nést svůj kříž a jít za mnou, nemůže být mým učedníkem. “
Ano úzká cesta a těsná brána není pohodlí domova, plnění si svých představ a cílů. Ta nás něco stojí a málokdo chce touto cestou jít. Mít Ježíše Krista na prvnim místě v srdci, nelpět na rodině a dokonce ani na svém životě to vyžaduje opravdu oběť lásky!!! Proto Pán řekl, že touto cestou málokdo jde. Většina křesťanů zvolí cestu širokou protože je pohodlná a lehká. Ale Ježíš to myslí vážně co řekl. I v dnešní době, kdo neni ochoten nést svůj kříž a jít za ním, nemůže být jeho učedníkem.
Nesení svého kříže je :
- Oběť
- Odložení své vůle a plánů
- Vyžaduje – poslušnost, ochotu, trpělivost
- Vytrvalost a sebeovládání
Je mnoho příkladů v Bibli o neseni kříže, ale tím nejlepším je sám Ježíš Kristus. Nikdy si neodložil, nebo si nevzal dovolenou od svého kříže, ale denně ho nesl a šel tou úzkou cestou až na smrt a tak splnil vše, co měl pro naší záchranu od Božího hněvu a odsouzení. Díky Pane Ježíši, že jsi to pro nás udělal!! Nesení kříže není nehoda, nemoc, tragédie, nebo nepříjemné životní okolnosti, to nás bude na úzké cestě potkávat. Ale nesení svého kříže je něco, co nás proměňuje a vede do Boží blízkosti. Proto je velmi důležité ho nést. Nemůžeme nést kříž někoho jiného (jako rodiče za své děti , nebo nejbližší). Tak to nefunguje. Každý ho musí nést sám za sebe. Nést si ho když se daří i když se nám nedaří. Potřebujeme denně na té úzké cestě pít živou vodu a jíst chléb života. Často se stává že když procházíme pouští (která je pro nás velmi důležitá), zapomeneme pít z pramene živé vody. Hledíme na okolnosti kolem nás, na to jak se cítíme a jak se nám nedaří a nevidíme tu studnu živé vody, z které se máme právě na poušti kdykoli napít!!! Je dostupná a je ji dostatek pro každého. Říkáme, jsem na poušti, už to nevydržím asi zemřu atd… Je ale dostupný pramen živé vody i pro tvou poušť, jen se zastav a napij se ze slova Božího, toho bezedného pramene, čekajícího až se občerstvíš! Nenech se obelhat, že když ho nevidíš, že není. Je. A je ho dostatek pro každého žíznívého. Na té správné, úzké cestě je vždy na blízku. My ho nevidíme, protože ho nehledáme, kdo hledá ten nalézá. Cesta pouští je těžká, ale ne tak, jak si ji sami děláme bez živé vody. Když projdeš pouští máš zkušenosti, s kterými můžeš pomoct druhým a vést je k prameni. Podél cesty, kterou jdeme jsou různé pasti a klamy od nepřítele, aby tě odvedli od tvého povolání a určení. Potřebujeme denně živou vodu, moudrost, pokoru a odvahu k nesení svého kříže a setrvání na té úzké cestě. Když budeme na cestě hledět jen na sebe, budeme zklamaní a v depresi. Když ale budeme hledět na cestě na to, co dělá Bůh a budeme pravidelně pít živou vodu, pak nás bude provázet radost a pokoj i na pustině. Poznání Božích cest je cennější než jakýkoliv pozemský poklad, který zloděj nemůže ukrást. Na té naší úzké cestě potřebujeme :
- Znát dobře Boží hlas
- Poslouchat ho – vždy, ne jen, když se mi to líbí, nebo se mi chce
- Přebývat v jeho blízkosti
Nejsme sami na té cestě, máme pomocníka a rádce Ducha svatého. On je naším vítězným průvodcem. On tě převede a dovede tam, kde máš být. Neboj se, ale důvěřuj mu. Jít úzkou cestou je chodit v pravdě, žít v Boží přítomnosti a odpočinutí. Možná je tvá cesta bolestivá a trnitá, chci tě převzácná sestro povzbudit, jdi dál po té úzké cestě, nevzdávej to, najdi si živou vodu, napij se do sytosti a pokračuj dál. Možná se budeš muset kousek vrátit a najít tu správnou cestu, ale stojí to zato, jít tou správnou cestou. Nezapomeň, nejdeš sama, jde nás vice. A my dojdeme, protože nám pomůže, sám Pán Ježíš! Jít tou spravnou cestou ti pomůže budovat svůj dům jako modrá a statečná žena.
Přeji ti krásné a požehnané léto.
S láskou Stáňa