Jistě jsi dnes ráno již žehnal svému tělu a děkoval za ně Bohu. Zkusme postoupit o krok dál. Bůh naše tělo stvořil tak, aby se mohlo mnoho věcí v nás obnovovat. Můžeme obnovu nebo nastartování některých funkcí, které ochably ve své činnosti učinit my sami. Dal nám k tomu i moc slova. Je dnes již vědecky prokázané, že na základě toho jak mluvíme ke svému tělu a na základě naší víry, se dokáží měnit některé části  našeho genetického kódu. Skutečně naše slovo má moc. (o tom někdy jindy) Bůh nám dal, mě i tobě, jednoduchý a mocný nástroj. Slovo.
Ve jménu Ježíš může promlouvat obnovu činnosti některých orgánů, nebo jejich správné fungování. Uvedu jednoduchý příklad. Ještě před několika týdny nebylo dne, abych si nemusel vzít nějaký prášek na pálení žáhy. Přepadalo mne několikrát za den a pálila až v krku, Bylo to velmi nepříjemné a  ani léky nezabíraly, Když, tak jen na chvíli. Dnes, když začnu cítit, že mne začíná pálit žáha začnu přikazovat kyselině, aby se vrátila do žaludku. Orgánu, který tyto kyseliny vytváří, aby jich vytvářel pouze tolik, kolik je potřeba. Nic navíc. Během několika vteřin cítím, jak pálení ustoupilo. Doslova cítím, jak kyselina ustupuje dolů do žaludku. Od té doby, kdy takto slovem jednám s kyselinou
mne již žáha nepálí.
Není to jenom pálení žáhy. Promlouvám každý den ke všem orgánům ve svém těle. Několik let jsem bral kapky do nosu. Ráno a večer. Pokud jsem je na několik dní vynechal, nemohl jsem dýchat nosem. Byl ucpaný (sevřený). Přestal jsem brát kapky a začal žehnat svému nosu, sliznici a dutinám. Není to o tom, že nemám rýmu, ale vždy, když cítím, že se mi ucpává nos, promluvím ke sliznici v nose, ať se uvolni a splaskne natolik, aby mé dýchání bylo čisté. Během několika minut zjistím, že opět dýchám oběma nosními dírkami úplně volně. Podobně tak promlouvám ke svým průduškám a každý den uvolňuji průdušnice, aby byli průchozí, promlouvám plícím a žehnám jim plnou funkčností. Měl jsem astma od peřinky, Diagnostikovali mi středně těžké astma a denně jsem musel vdechovat sprej (někdy i několikrát za den). Dnes ho nepotřebuji. Tak to jde dále. Každý den jsem musel brát hrst léků (7-9). Dnes neberu ani jeden. Zlepšil se mi zrak. Jak do dálky tak na blízku. Měl jsem na čtení tři dioptrie a dnes čtu bez brýlí. Dnes ani nevím, kde oboje brýle mám. Ale žehnám svému zraku ostrostí vidění a své sítnici k obnově poškozených věcí, Mol bych pokračovat s hemeroidy, cukrovkou, bušením srdce nebo cholesterolem. Při stěhování jsme měli plnou krabici léků. Člověk si najednou uvědomí, že to všechno vlastně nemusí brát a ne musí cpát do sebe tolik chemie.
Cítí se svobodný a je svobodný.
Bůh nám do těla vložil kmenové buňky, které dnes i vědci používají k obnovení nebo vytvoření zcela nových tkání a dokonce v budoucnu i celých orgánů. Tyto buňky podřídil pod náš mozek. Jaké impulsy jim budeš posílat je na tobě. Buď jejich činnost zastavíš, když budeš stále věřit tomu, že nemůžeš být uzdravený, nebo aspoň ne teď, ale někdy v budoucnu, až jednou, snad. Nebo začneš jim dávat impuls k obnově toho, co je v tvém těle potřeba obnovit. Ten začíná promluvou a příkazem ve Jménu Ježíš ke svému tělu.
Musíš to však prožít s Ježíšem. Nejde to začít dělat jen proto, že jsem to slyšel nebo jsi to teď četl. Slovo má moc pouze ve spojení s vírou. Musíš skutečně prožít od Pána, že jeho ranami jsem uzdraven. Musíš přijít k němu mluvit s ním o tom, a také mu naslouchat. Pokud to budeš mít zjevené a prožité skrze něho, neváhej vykročit ve víře.