Občas dostávám radu, abych se ptal mnoha rádců. Ano, v bibli je o tom několikrát zmínka (našel jsem tři). Jedna je o vedení lidí, další o vedení války. Ta třetí je:
‚Kde není důvěrné společenství, plány se hatí, ale při množství rádců se naplní. ‚Přísloví 15:22
I přes tuto radu jsem na ptaní se rádců velmi opatrný. A tento verš to vysvětluje Kde není důvěrné společenství… Pokud prožíváme s lidmi, kolegy, sourozenci v Kristu důvěrné společenství, pak máme několik věrných rádců. Ne však každý rádce je rádce, který nám může dobře poradit, zvláště pokud nepatří do našeho důvěrného společenství. Ve své službě jsem musel často žádat o radu odborníků. Přestože to byli odborníci, nakonec jsem se musel rozhodnout sám. Pokud jsem stále váhal s rozhodnutím, vyhledal jsem i jiné odborníky. Ti mnohokrát měli jiný názor, než ti předchozí. Tím mne dostali do ještě větší nejistoty v rozhodování. (pokud se všichni shodli, pak to bylo ok, ale nebylo to vždy) Mělo to svůj důvod. Jednak každý měl jinou zkušenost v oboru, zkušenost se značkou, firmou, úředníky, s Bohem,… a také měli své záměry. Jinými slovy čím více odborných rádců, tím více názorů. Bylo to pak mnohem složitější rozhodování. Pokud se člověk nachází ve složitém období, kdy ho čeká mnoho závažných rozhodnutí (ať již osobních nebo pracovních), pak to může vést k velkému chaosu v hlavě, obrovským stresům a dokonce ke ztrátě selského rozumu a soudnosti.
Je jedno v čem a o čem musíte rozhodnout. Pokud jste věřící, pak si teď říkáte, že přece máte důvěrné společenství. Ale i v církvi to funguje podobně. I zde mají lidé své zájmy a jiné zkušenosti a často se snaží prosadit zrovna ten svůj názor jako jediný a pravý od Boha. Více rádců můžeme vidět ve firmách, kde rozhoduje rada. I v těchto radách se prosazují vlastní zájmy a pohledy a rozhodování často trvá velmi dlouho a firma nebo společnost se stává velmi strnulou a začne stagnovat. Pokud vnímám nejistotu, pak to nejsnadnější je nechat rozhodnutí na radě a vyvlíknout se z odpovědnosti a samotného rozhodnutí. Čím je více ve firmě takových vedoucích, o to rychleji firma nebo společnost ztrácí akceschopnost a stává se velmi pomalou.

Asi bych mohl psát velmi dlouho o tom, co jsem zažil při rozhodování a to jak jako jedinec tak v radách. Čím mi více přibývá let, tím více se kloním k těmto třem věcem:
– Ptám se těch, kterým skutečně věřím – vím, že se budou za radu a moudrost pro mne modlit. (A to i když nejsou odborníky v oblasti, kde potřebuji poradit.)
– Nenechám se rozhodit různými názory od různých odborných rádců. Někdy je těžké si to uvědomit. Často mi mohou v hlavě udělat zmatek a dostat mne pod tlak a do časové tísně tím, že nevím pro kterou radu se rozhodnout. V takové chvíli nejsem schopných slyšet to, co mi radí Duch svatý.
– Tím jsem se dostal k tomu nejdůležitějšímu. Ten nedůvěrnější vztah ke mne mají tři osoby. Bůh Otec, Kristus a Duch svatý. Pokud tento vztah opětuji, pak se každý plán zdaří. To je ta nejlepší „firemní“ rada.
Víc rádců nepotřebuji. Proto je potřeba tento vztah v úctě stále více a více prohlubovat.