Pokračování
Mohu pochopit starost světových vůdců o budoucnost planety. Zvláště když vidíme růst populace Afriky a Asie. Dokáží si představit, že hledají způsoby, jak s věcmi pohnout.
Ovšem to, o co se snaží EU pod vedením zelené moci, je rozhodování jen na základě víry, že je to to nejlepší, aniž by byly brány v úvahu dopadové studie jejich jednání. Studie, které poukazují na nedostatky a katastrofální dopad pro Evropu, nejsou brány na zřetel naopak jejich autoři jsou zpochybňovaní nebo jak je dnes módní, zařazeni mezi rusofily. Dokonce studie z řad vládních odborníků jsou záměrně upravované a jejich závěry upravené politiky ve prospěch zelené moci. Můžeme to vidět v Německu při uzavírání jaderných elektráren. Za každou cenu prosadit jejich zelenou politiku i přes odlišné názory vlastních odborníků. To hraničí již s fanatismem nebo nebezpečnou ctižádostí a touhou vládnout a rozhodovat o všem a všech. (Nebo o strachu, z někoho, kdo stojí za tím vším.) Když pominu kraviny typu, že se musí něco dělat s dobytkem, protože krávy prdí a tím vypouští velké množství plynu do ovzduší, jsou i vážné věci jejichž prosazování uškodí lidem, firmám a společenskému klimatu v Evropě mnohem více, než jaký z nich vznikne užitek pro planetu.
Auta na elektrický pohon. Dnes se již ve světě ví, že užívání automobilů na elektřinu je mnohem nebezpečnější pro životní prostředí než spalovací motory nebo spalovací motory, které si samy vyrábějí elektřinu a tak snižují spotřebu. ( Zatím nejvhodnější z hlediska ekologie.) Anglie již auta na elektřinu zakázala propagovat jako ekologický produkt. Samostatnou kapitolou u těchto aut jsou baterie a jejich likvidace. Také nevyřešené. Kam s tímto nebezpečným odpadem. Myslím, že odborníci by uvedli mnoho dalších nevyřešených problémů. Nejsou to jen automobily, ale také používání plynu pro výrobu energie. I plyn znečišťuje ovzduší a toto znečištění není o moc menší, než u uhlí. Jen u spalování uhlí je kouř viditelný a u plynu ne. U uhlí jde o prachové částice, saze… Ale co se týká plynných splodin…
Ani vodík není řešením. Pro výrobu energie z vodíku potřebujeme třikrát více energie do toho procesu dodat.
To, co se děje ohledně uhlíkové stopy jednotlivých výrobků nebo výrobních procesů, obalů a podobně, je neuvěřitelné. Vede to k ještě větším lžím a klamné reklamě o výrobcích apod. Je toho mnoho o čem bych mohl psát a rozebírat. Ale není to účelem tohoto zamyšlení.
Tento Zelený úděl pro Evropu má však jiný cíl. Společně s válkou na Ukrajině maximálně EU ekonomicky vyčerpává a jednotlivé státy EU dlouhodobě zadlužuje a tím je dostává pod mocnou vládu bank a evropské a světové banky. Je snadnější ovládat země, které jsou zadlužené, než ekonomicky silné. Další důvod je, že některé myšlenky ohledně ovzduší mají smysl jen v případě, že se připojí většina zemí světa. Pokud zůstane jen u Evropy, pak je efekt téměř nulový. Evropa se na znečišťování ovzduší podílí jen několika procenty a vzduch není závislý na Evropě. On si nedá poroučet odkud a kam povane. Proto tento zelený úkaz v Evropě je základem pro rozšíření v rámci celého světa a to přes OSN a její organizace. A jsme opět u globalizace. Je zajímavé, že přes sankce proti Rusku, jeho odsuzování a obracení se k němu zády, existuje spolupráce mezi ním a Evropou, USA a dalších zemí, právě v těchto oblastech. Rusko a Čína mohou věci řešit nařízením, ale Evropa a USA potřebují demokratické rozhodnutí. Pro ně je tou nelepší variantou vytvořit z Green dealu něco jako IN. Kdo není pro něj je aut … A to vede k zelenému náboženství.
To vše však není předmětem, spíše popisem situace. Pro křesťany je důležité si uvědomit, k čemu planeta skutečně spěje a co je skutečně naším posláním. Někdy se necháme svést na vedlejší kolej a energii, čas a finance dáváme jinam. Zelené náboženství je jednou z těch vedlejších kolejí, kam je zbytečné investovat.
K čemu tedy spěje země. Jak jsem již napsal, problém není ekologie, ale lidská hříšnost.
“A Adamovi řekl: Protože jsi uposlechl svou ženu a jedl jsi ze stromu, o kterém jsem ti přikázal: Z toho nejez, budiž kvůli tobě prokleta země: S námahou z ní budeš jíst po všechny dny svého života. Bude ti vydávat trní a bodláčí a budeš jíst polní rostliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, neboť jsi z ní vzat. Prach jsi a do prachu se navrátíš.„
Genesis 3:17-19 CSP
Bůh je svrchovaný Bůh, který stvořil vesmír, zemi se vším, co je na ni včetně člověka. Není mu líto toho, co stvořil, mimo člověka. Když lidé došli ve své hříšnosti tak daleko, že to Bůh již nemohl snést, vše zničil potopou země mimo osmi lidí a zvířat po několika párech. Pak znovu dal zemi vyrůst. Rostlinám, polním plodinám, zvířatům i dobytku. A samozřejmě i lidem. Vše se znovu zaplnilo. (Genesis 6-8 kapitola) Od ukřižování a z mrtvých vstání Krista žijeme v době milosti, kdy máme možnost se navrátit k Bohu a opustit svoji neposlušnost. S lidstvem je to však opačně. Většina z lidí odchází dál a dál od Boha a slouží jiným bůžkům nebo se staví sami do role boha a spasitele. Bůh se rozhodl, že ještě jednou a naposled bude jednat se zemí a lidmi na ní. Popisuje to osmá kapitola Zjevení. Třetina země shoří, třetina lesů shoří a veškerá tráva shoří. Třetina moří se promění v krev a zemře třetina mořských živočichů zemře. Třetina řek zhořkne. A to nebude ještě konec. A to všechno pro hříšnost lidí. Co na to zelení? Navrátí se k Bohu nebo budou sázet nové stromy, zasévat novou trávu, čistit moře?
Omlouvám se za ten sarkasmus, ale rád bych, abychom si uvědomili marnost některých našich snah ohledně ekologie a zelené politiky. Bůh nás určil za správce, dal nám rozum k používání a především nám dal Ducha svatého. Ptejme se ho, co je důležité v tom, jak žijeme. Jednu věc však všichni víme: máme zvěstovatel Krista, činit učedníky, dopomáhat ke spravedlností utlačeným a lidem bez domova, sirotkům a vdovám. Být plní milosrdenství a štědrosti, milovat Ježíše a v jeho lásce jednat s lidmi kolem. Nemáme se bát toho, co se kolem nás děje, i když tomu nebudeme rozumět, protože Ježíš nám slíbil, že je s námi až do skonání věků. To je naší radostí, nadějí a na konec i jistotou.