Dnes uzavřu 14 kapitolu Jana. Na závěr použiji dva verše 26 a 27. Ale Zastánce, Duch Svatý, kterého Otec pošle v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl. Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé.
Naučí nás všemu. Připomene nám vše. Čemu nás naučí? Na prvním místě nás bude učit být jako Ježíš. To znamená myslet jako on, cítit jako on, mluvit jako on, modlit se jako on, porozumět všemu jako on. Vzpomeňme si na to, že pro Ježíše a skrze Ježíše všechno bylo a jest.
Tedy Duch svatý nás naučí rozumět tomu, co Bůh dělá. Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který jev něm? Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží. 1.Korintským 2:11 My jsme dostali zaslíbení Ducha svatého a máme ho. Tedy je to on, kdo nás vyučuje o Božích věcech!!! Ale chceme se nechat vyučit? A všemu? Na vyučování musí být vždy dva. Ten kdo učí a ten, kdo se chce nechat vyučit.
Také nám připomíná, co nám Ježíš řekl. Pokud čteme Písma, pak čteme o tom, co nám Ježíš říká. Já přicházím do věku, kdy si již tolik nepamatuji, kde přesně se co v Písmu praví, ale je Duch svatý, který mi to připomíná, protože jsem to již mnohokrát četl. Pokud nečteme Písmo (neposloucháme), nemá nám co připomínat. Jindy nám do našeho srdce zasévá slova zaslíbení od Ježíše. I na ně často zapomínáme, tak nám je připomíná, abychom očekávali a měli naději.
Poznávání Božích věcí a připomínání zaslíbení a Ježíšových slov nás uvádí do Kristova pokoje. (On je také Knížetem pokoje Izajáš 9:5) Protože on sám je tím Pokojem (tak jako Cestou, Pravdou, Životem), přináší do našich životů pokoj. Čím více poznáváme Boží věci, tím více pokoje, víry a neděje máme a roste naše láska k němu. Kristus nám dává jen to, kým je on sám. Nedává nám nic, co sám nemá. Dává sám sebe.
Pokoj vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje a není bázlivé.