(pokračování)

Již jsem se zmínil o duchu globalizace. Za snahami sjednocování lidí a jejich činností pod jednu střechu stojí duch. Jaký duch? Je to duch antikristův, postupně se dostaneme i k tomuto tématu. Koho tento duch používá jako nástroj. Na to dostaneme odpověď, když se zeptáme, komu globalizace pomáhá k ziskům a kdo ji více a více potřebuje. Na prvním místě se jedná o obchod a podnikání ve velkém. Pokud chci rozšířit svůj obchod, potřebuji zvětšit území, kde mohu prodávat a zvětšit počet lidí, kterým mohu prodávat nebo pro které mohu vyrábět. Příkladem je například Baťa, který si dal za cíl aby všude na světě chodili lidé v jeho botách. Byl to velmi dobrý cíl, který chtěl obout i chudé v Africe nebo v Asii či Jižní Americe. Ovšem i za tímto záměrem byl zisk, touha po vlivu po celém světě. Pokud by zůstávalo u bot, ještě by to šlo, ale také je potřeba mít odbyt pro zbraně. A jsme najednou u válek. Většina válek se vedla z důvodů rozšíření vlivu ať již ekonomického nebo mocenského. Většinou tu oba vlivy šly ruku v ruce.

Pokud se podíváme do biblické historie, potřebujeme si uvědomit, že nemůžeme míchat dohromady Izrael jako stát a království s církví. Často si pro církev bereme vzor ve státu Izrael. Což je zásadní chybou. Církev není a nebude nikdy státem. Má jiné poslání. Přesto, co se týká Božího pohledu na globalizaci, se musíme mimo jiné vrátit k tomu, jak Bůh jednal s Izraelem. Bůh vytýčil jeho hranice, jemu i každému kmeni. Nehovoří o tom, že se má rozšířit na celý svět. Naopak říká, že jestli se někdo chce stát jeho součástí musí přijít k němu a přijmout všechna pravidla a zákony, které Bůh dal Izraeli. Když se podíváme na církev je tu jistá podoba, ale vše je postavené na víře a osobním vztahu s Kristem. Není zde žádná podmínka ze zákona a pravidel a také není žádné hraniční ohraničení. Boží království se stává a roste z osobních vztahů s Kristem, který je centrem a Pánem všeho. Je to dobrovolné rozhodnutí nezávislé na společenském postavení, státní příslušnosti, vzdělání. U Krista se setkávají věřící ze všech koutů světa a jsou to za ta staletí miliardy miliard Božích dětí. To je Boží, nebeská “globalizace”. Ďábel chce také podobně jako Kristus přitáhnout k sobě lidi celého světa, aby se mu klanění a poslouchali ho. Nemá však prostor podobný Božímu království ( pro něj je nachystané ohnivé jezero), ale je knížetem tohoto světa. Tak zemi po celou její historii využívá k tomu, aby si zde budoval své království, ve kterém bude veřejně uctíván a oslavován miliardami lidí. Protože nemá Boží moc a nemůže s lidmi pracovat skrze lásku k lidem, protože ji nemá, dělá to tak, aby člověka udělal závislého, obelháváním, nátlakem a vydíráním. Tak jako je Kristus Pánem a Králem uprostřed svého lidu, tvořeného všemi rasami a jazyky, tak i on chce být jako Kristus uprostřed všech ras a jazyků, ale tady na zemi. Aby se mu to podařilo musí se zrušit hranice a bariéry a vytvořit jeden světový stát nebo společenství, nad kterým pak převezme vládu a donutí lidi, aby se klaněli a uctíváni ho jako Boha. To je vlastně cíl globalizace, které mnoho lidí po staletí pomáhá ať již vědomě nebo se nevědomě nechává zneužívat.

(pokračování příště)