Jak Bůh zasahuje v tomto druhém pobytu Sáry u cizího muže? Na rozdíl od egyptského faraóna, zde Bůh ve snu promlouvá přímo ke králi a zjevuje mu pravdu o Sáře. Varuje ho před tím, aby s ní spal.
Král Abimelech se bál Hospodina a poslechl. Proč zde čteme, že Hospodin promluvil ke králi, ale v případě faraóna ne. Tato událost se stala nejspíše krátce po té, co Bůh zaslíbil Sáře a Abrahámovi syna. (Za rok v tuto dobu…) Do té doby byla Sára neplodná, biblickým slovníkem měla zavřené lůno. Tak tomu bylo i v době, kdy byla na faraónově dvoře. Zde Bůh však říká “do roka”, to znamená, že její lůno otevřel. Buď již odcházela ke králi těhotná nebo brzo po návratu otěhotněla. Bůh plní své sliby. Slíbil syna z Abraháma. Proto musel zasáhnout. Kdyby otěhotněla s králem, stal by se Bůh lhářem a nesplnila by se jeho zaslíbení. Bůh to, jak zasáhl nechal zapsat do Bible, aby nebyla žádná pochybnost o původu Izáka.
Rozdíl je také v tom, jak obě situace končí. V Egyptě je Abrahám vyhnaný ze země. Zde je mu nabídnuto, aby si vybral místo, kde v ní chce bydlet, získává další bohatství a především se zde rodí Izák, zaslíbený syn. Zde poprvé je Abrahám označený Bohem za proroka a modlí se za krále a jeho rodinu. Uzavírá zde smlouvu s Abimelechem a dál žije v této zemi.
Později i Izák vydává svou ženu Rebeku za sestru. A to ze stejného důvodu jako jeho otec Abrahám. Je to však králem odhaleno dříve, než mohla být odvedena do domu krále nebo jiného velmože. I Izák končí pod ochranou krále a dál žije na stejném území jako jeho otec Abrahám.

Je pozoruhodné a především nepředvídatelné jak Bůh vede naše cesty nejrůznějšími situacemi, ve kterých se ukazují naše slabosti, aby pak situace obrátil v naše požehnání a oslavil své jméno v našich životech. Bible je plná těchto příběhů.

I na příbězích těchto Božích služebníků můžeme vidět, že sami nejsme schopni dojít do cíle, do Božího královstvím. A to ani když jsme prožili Boží přítomnost, uvěřili a přijali jeho zaslíbení. Je to jen a jen z Jeho milosti, že jednou dojdeme. Potřebujeme v ní a z ní žít každého dne.

konec