„Ale o ovoci stromu uprostřed zahrady Bůh řekl: ‚Nejezte z něj, ani se ho nedotýkejte, jinak zemřete.‘“Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“ Když tedy žena viděla, že onen strom je dobrý k jídlu a lákavý na pohled, strom žádoucí k nabytí rozumu, vzala z jeho ovoce a jedla. Dala i svému muži, který byl s ní, a také on jedl. Tehdy se jim oběma otevřely oči a poznali, že jsou nazí. Svázali tedy fíkové listí a udělali si zástěrky.“ Bible, Genesis 3:3-7

“Na to had ženě řekl: „Určitě nezemřete! Bůh ale ví, že jakmile pojíte z toho stromu, otevřou se vám oči a budete jako Bůh: budete znát dobro i zlo.“  Riskovat svůj život musí být vyvážené něčím velkým. Něčím, po čem tak zatoužím, že jsem ochotný postoupit i riziko smrti. Pro člověka to znamená být jako Bůh. Být Bohem sám sobě. Proč lidé touží být jako Bůh? Je to jednoduché, podobně jako satan. Pokud budu jako Bůh, pak na Bohu přestanu být závislý. Nezávislost na Bohu je původcem veškerého hříchu na světě. I když si lidé myslí, že jsou na Bohu nezávislí, stejně je to On, kdo nakonec rozhoduje a je konečným soudcem, ale také Spasitelem, Zachráncem. Zkusme se vrátit k rozhodnutím, které jsme od začátku roku udělali. Zhodnoťme si kolik z nich bylo vedeno skrytou touhou být nezávislým. Nebo o něco více nezávislým. Kolik lidí bylo zabito pro nezávislost národů, aby pak zjistili, že jim ji ti, co je vedli opět vzali pro nějakou jinou nezávislost.
I církve se rozbíjejí pro touhu některých služebníků po nezávislosti. Pokud nesnesu nad sebou autoritu, jak mohu nad sebou snést Boha?
„Budete jako Bůh“
Co je znát dobro a zlo? Do této chvíle byl člověk čistý. Nepotřeboval rozlišovat mezi dobrem a zlem. Byl dobrý ve své podstatě. Nejen dobrý, ale velmi dobrý – „Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré! „. Když bylo všechno velmi dobré, nebylo možné poznat zlé. Neposlušností vůči Bohu a uvěření satanu se do života člověka dostalo zlo. Bylo tam satanem zaseté. Proto mohl najednou rozpoznat dobré a zlé. Zlo přišlo do jeho života. Někdy máme mylnou představu, že tyto verše mluví o moudrosti. Ne je to o zlu, které zasel do srdce člověka satan.
Pověděl jim další podobenství: „Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno. Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel. Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol. Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?‘ Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘ Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘ Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici. Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.‘“…. „Vysvětli nám to podobenství o koukolu na poli.“ Odpověděl jim: „Rozsévač dobrého semene je Syn člověka, pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho zlého. Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce. Kdo má uši, slyš!“ Bible, Matouš 13:24-30, 36-43