Bůh řekl: „Ať se vody zahemží množstvím živočichů a nad zemí pod nebeskou oblohou ať létají ptáci!“ Bůh tedy stvořil velké mořské obludy a všemožné druhy čilých živočichů, jimiž se zahemžily vody, i všemožné druhy okřídlených ptáků. A Bůh viděl, že je to dobré. Bůh jim požehnal a řekl: „Ploďte a množte se a naplňte vody v mořích; také ptáci ať se rozmnožují na zemi.“ Byl večer a bylo ráno, den pátý. Bible, Genesis 1:20-23
Bůh věří ve své slovo. Řekne a stane se. Nevíme, jak se věci dějí, ale dějí se. Neustále se lidé snaží vysvětlit to Boží : „Bůh řekl“, dokonce i křesťané nejsou schopni přiznat Bohu stvořitelskou moc a přou se o to jak dlouho která etapa trvala. Nechtějí sice přistoupit na evoluci, ale …
Bůh dal člověku mimo jiné i selský rozum, kterým dokáže zpracovat i vědecké výzkumy dnešních vědců. Když si vezmeme jenom malé semínko jednoduché rostliny, co je v něm již obsaženo informací. O tvaru, způsobu rozmnožování, plodu, způsobu upozornění pro opylování… je to obrovské množství informací, které takové semínko má již v sobě. Nevyroste z něho nějaká jiná rostlina, ale naprosto konkrétní, která je předem naprogramovaná uvnitř toho semene. jak by se takové semínko samo zrodilo z ničeho. Nebo něčeho anorganického. Kde by vzalo všechny ty informace. A každý druh rostliny, stromu, byliny, trávy,… Když si je proberu, tak každá má konkrétní důležitost pro člověka.
Podobně je to i s rybami, ptáky a zvířaty obecně. Dokonce jde o mnohem více informací ve vajíčku, semeni, jikrách.. Když si představíme všechny druhy mořských zvířat, od těch mikroskopických až po velké velryby, druhy ptáků a zvířat, jsou to miliardy a miliardy nejrůznějších informací, které nemohly a nevznikly náhodně nebo vývojem. Prostě to není možné. Ano, máme s nimi často společné prvky a to je především proto, že žijeme všichni na zemi, dýcháme kyslík (i ryby, které žijí ve vodě, se udusí bez kyslíku, proto se v zimě dělají díry do ledu na rybnících, aby se ryby neudusily), máme trávicí ústrojí, protože se musíme živit a naše těla jsou ovládaná nervovou soustavou. Dokonce zvířata a člověk byli stvořeny Bohem až potom, co stvořil slunce… Proto pro mnohé evoluční vědce je tak lehké dokazovat svoji teorii na těchto společných znacích. Jde však jen o to, že žijeme ve stejném prostředí, neznamená to, že jsme se vyvinuli jeden z druhého.
To, že mohu dnes psát tyto řádky, že i evoluční vědci mohou vyjadřovat své myšlenky, není dáno vývojem, ale je to Boží stvořitelské dílo. Nejsme zvířata, ale lidé. To, že se tak někdy chováme je dílo hříchu a naší hříšnosti. To si opět musíme uvědomit, protože se to pak odráží i na porušitelnosti našich těl. Pro člověka je však připravené dokonalé tělo:
Tak je tomu i při vzkříšení mrtvých: Zasévá se v porušitelnosti, vstává v neporušitelnosti; zasévá se v potupě, vstává ve slávě; zasévá se v slabosti, vstává v moci. Zasévá se tělo duševní, vstává tělo duchovní. Jeli tělo duševní, je také těloduchovní. Tak je i napsáno: První člověk, Adam, se stal duší živou, poslední Adam Duchem oživujícím. Ale ne nejprve duchovní, nýbrž duševní, a potom duchovní. První člověk jeze země, z prachu, druhý člověk [Pán] z nebe. Jaký je ten pozemský, takoví i ti pozemští; a jaký ten nebeský, takoví i ti nebeští. A jako jsme nesli podobu pozemského, nesme také podobu nebeskéko….
Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, při zvuku poslední polnice. Zazní polnice, a mrtví vstanou jako neporušitelní a my budeme proměněni. Neboť toto porušitelné tělo musí obléci neporušitelnost a toto smrtelné musí obléci nesmrtelnost. Když toto porušitelné tělo oblékne neporušitelnost a toto smrtelné oblékne nesmrtelnost, tehdy se uskuteční slovo, které je napsáno: „Smrt byla pohlcena ve vítězství.“ Kde je, smrti, tvé vítězství? Kde je, smrti, tvůj osten? Bible, 1.Korintským 15:42-49,51-55
