(Pokračování)

Co je tedy důležité pro dobré výsledky (výkon):

• Zbudované a stále udržované vztahy v týmu.
• Dobře komunikovaná vize, která lidem v týmu dává smysl, za kterou jsou ochotni nás následovat.
• Zajistit si svolení. (Neznamená to, že tým vedoucího diriguje a manipuluje, ale sjednocuje se na vizi, způsobu apod. Násobí se tak síla, aktivita a um)
• Neuspokojení se s dobrou prací, ale chtít odvést tu nejlepší.
• Být povzbuzením a oporou týmu, i když se zrovna nedaří. Vedoucí musí věřit vizi i v době, kdy to vypadá, že se vše hroutí. Krize přicházejí, ale musíme je využít k budování.
• Nebát se rizika. Pokud se modlím a nechávám se inspirovat Duchem svatým, pak to vlastně riziko není. I tak je to vždy velké dobrodružství.

Riziko je součástí vedení. Každodenní život nese riziko. Jen si to neuvědomujeme. Trochu vody na podlaze se může pro nás stát důvodem naší zlomené nohy nebo úrazu hlavy. Spěch při přecházení ulice může mít za následek střet s autem, uvolněná střešní krytina nás může na mnoho měsíců vyřadit z běžného života. Chodíme po venku a přitom riskujem. Nepřemýšlíme o tom. Kdybychom o tom přemýšleli, nikdy bychom nevyšli ven. Není možné vyjít a předem odstranit všechna možná rizika. To prostě nejde. Můžeme některá odstranit tím, že budeme pozorní při přecházení ulice, ale nezabráníme, aby auto řidiče, kterému se udělalo nevolno, vjelo na chodník.

Jsou lidé, kteří nechtějí vyjít sloužit, začít projekt, rozšiřovat firmu dokud nemají stoprocentní jistotu, že odstranili všechna rizika. Taková jistota nikdy není. Potřebujeme snížit možné riziko, ale nikdy ho nemůžeme vyloučit. Nemůžeme proto zůstat přešlapovat na místě. I to u některých lidí vidím. Většinou pak jen udržují to, co jiní vybojovali, získali a rozšířili. Sami se však nikam nepohnou. Ale i oni mají své místo. Ne však jako vůdcové.

S tím také souvisí povolení dělat chyby. Nevyhneme se dělání chyb. My i náš tým. Chybami se učíme. Pokud budeme mít strach, pokud nechceme riskovat chyby, nepředáme práci jiným, protože budeme chtít mít věci ve svých rukou. Tak však nemůžeme posunout tým dopředu. V autoškole přichází chvíle, kdy si žák sedne za volant, nastartuje a vyjede. Instruktor sedí vedle něj, ale má pedál s brzdou. I my potřebujeme nechat jednotlivce řídit a sednout si na sedadlo spolujezdce. Někdy budeme muset použít i brzdu, abychom se nenabourali, ale tým se naučí jezdit.

Vize je velmi důležitá. Je poznáním, které člověk potřebuje, aby mohl jít kupředu. Určuje cíl, cestu (způsob) kterou se k němu dostaneme a především důvod proč zrovna tento cíl.

Kde schází jasný směr, lid upadá, ve množství rádců je však záchrana.
Přísloví 11:14 B21
Pokud členové týmu neznají PROČ, pak nemohou přinést ani dobré rady. Pokud vize není jednoduše zapamatovatelná, pak ji nemohou předat do svých týmů… Bez určeného směru si každý může dělat, co sám uzná za vhodné. To vede k úpadku a rozpadu. Přečtěme si knihu soudců. Bylo období, kdy Izraelité byli bez vedení a každý si dělal, co chtěl. Až na krátká období soudců, kteří je dokázali sjednotit a dát jim jasnou vizi.Pokud nemáme vizi, stojíme na místě nebo chaoticky pobíháme a děláme věci jednou tady, pak zase tam, ale dohromady nic neuděláme.

(Pokračování příště)