(Pokračování)
Samostatnou kapitolou pro „svolení“, je o rodině v týmu, mezi zaměstnanci apod. Je to proto, že pokud chceme mít v týmu člena nebo členy rodiny, musíme mít velmi silně vyvinutý smysl pro spravedlnost. Boží spravedlnost. Přítomnost rodiny tým vystavuje nebezpečí rozdělení na moji a ostatní/ jeho a my. Má zkušenost je ta, že to přineslo problém vždycky, jen mezi věřícími se o tom veřejně nemluví.
Proč to tak je? Pro ty nejbližší máme jiné měřitko než pro ostatní. Omluvíme to, co u jiných neomlouváme. Jsme k nim více chápající než k ostatním… a také to rodina od nás očekává. Pak začneme mít dvojí metr. Ostatní v týmu si to velice rychle všimnou a cítí se ukřivdění. Také to bere naději na jejich postup, růst.
Je pravda, že Písmo učí, že se máme o svou rodinu starat:
Kdo se nestará o své blízké, a zvláště o vlastní rodinu, zapřel víru a je horší než nevěřící.
1 Timoteus 5:8 B21
Podobné verše najdeme i pokud jde o rodinu – církev. Musíme si však uvědomit, že nám v týmu nejde o osobní pomoc rodině. Pokud by to tak mělo být, pak jsou týmy tvořené jen členy rodin, bez ohledu na odbornost. Asi bychom službu, práci nebo projekt mohli hned zabalit. Tady jde o tým, který může být tvořený lidmi z různých denominací a také ze sekulárního světa. Potřebujeme žít a jednat ve spravedlnosti. Bez toho budeme mít v týmu brzo rozbroje a nezbudujeme vztahy a ani nebudeme vedoucími, kteří vedou na základě svolení.
Cokoli děláte, čiňte to celou duší, jako Pánu, a ne lidem. Vězte, že vaší odplatou bude dědictví od Pána; a Pán, jemuž sloužíte, je Kristus. Odplata nespravedlivých však bude odpovídat jejich nespravedlnosti. Bůh nestraní nikomu.
Koloským 3:23-25 B21
Bůh nikomu nestraní a my bychom měli jednat stejně.
Podobně je to v případě, že část členů týmu je z církve a část ze světa. I tady hrozí rozdělení na naši a oni. V tomto případě tou rodinou je církev. Hrozí to i v případě, že členové týmu jsou z „naší“ denominace a ostatní z jiných. Potřebujeme se modlit za spravedlnost od Boha a také za pravidla, která nastavíme. Musí být zapsaná a především vysvětlená proč vznikla. Tým přijme i na první pohled nepřijatelné věci, když je srozumitelně vysvětlíme.
Biblický příklad. Když uvěříme v Krista a vydáme mu svůj život, pak se stáváme členy Boží rodiny. Jako takoví máme blízký vztah s Bohem a přináší nám to výhody. Na prvním místě spasení, ale také požehnání ve všem, co děláme. Přesto tento vztah Bohu nebrání, aby jednal spravedlivě.
Vy však milujte své nepřátele a buďte k nim dobří; půjčujte a neočekávejte nic zpět. Tehdy bude vaše odplata veliká a budete synové Nejvyššího, neboť on je laskavý i k nevděčným a zlým.
Lukáš 6:35 B21
Blahoslavení jsou ti, kdo zachovávají právo, kdo jednají v každé době spravedlivě.
Žalmy 106:3 CSP
Praxe nás naučila, že pravda o motivech, charakteru… vyjde na povrch až po dlouhé době. Nevazování vztahů neznamená rychlé ustanovování do konkrétních pozic a předávání odpovědnosti v týmu. To jsou dvě odlišné věci. Většinou se charakterové vlastnosti projeví nebo potvrdí až dlouho po zkušební době. Čím větší odpovědnost, tím delší doba potvrzování charakteru.
Nesmí to být nováček, aby nadut pýchou neupadl do ďáblova odsouzení. Ať jsou také nejdříve vyzkoušeni, a když se osvědčí, ať potom slouží.
1 Timoteus 3:6, 10 B21
Tato slova píše apoštol Pavel Timoteovi, kterého pověřil vedením církve, přestože to byl mladík. I přes své mládí byl přezkoušen. Nebyl nováček. Tady nejde o věk, ale o dobu služby, množství zkušeností a vybojovaných „bojů“. V tom všem se ukazuje charakter člověka.
Svolení týmu neznamená, že ho mohu nebo nemohu vést, ale to, že mne tým chce následovat.
(Pokračování příště)