(Pokračování)

Souhlas druhých s tím, že je vedu je velmi důležitý. Je to první předpoklad k tomu, aby mne lidé následovali. Při své službě musím jednat s vedením obcí a měst. Zjistil jsem, že v mnohých je primátor nebo starosta v menšině. A to teď v polovině jejich mandátu. Musí velmi pracně jednat a shánět hlasy poslanců, aby mohli prosadit a odhlasovat i velmi dobré a prospěšné věci pro lidi v obci. Naposledy u jednoho primátora to bylo 80% proti němu. Je to těžké a stresující vedení, které nepřináší radost, kde lidé nejdou s vámi, ale naopak proti vám. Věřím, že na začátku jejich mandátu tito vůdcové měli za sebou většinu. Oni ji však ztratili a lidé od nich odešli.

Před dvěma týdny mne překvapil jeden starosta. Osmnáct let je ve vedení, ale ani jednou pod jeho vedením nemuseli tamnější poslanci hlasovat o tom, kdo je pro a kdo proti a kdo se zdržel hlasování. Tak dlouho s nimi jedná, až se nakonec dohodnou. To znamená, že mají shodu. Dojdou k jednotě.

Pokud nedostanu souhlas od lidí, abych je vedl, tak v tom vlastně jedu dál sám. Lidé sice budou přítomni, ale bez nadšení, budou pracovat, protože potřebují plat, ale nedají ani o minutu více, v jejich srdcích nebude zájem o to, co chci jako vedoucí přinést a kam směřovat. Někteří se začnou poohlížet po jiné práci nebo službě. Proč? Protože se cítí být mimo zájem, cítí se být přehlížení a nepotřební, a to i přestože se služba nebo práce bez nich neobejde. Potřebujeme mít skutečný zájem o jejich životy. Co je trápí, co jim dělá radost, jak jsou na tom jejich děti. Nestačí znát jejich názor na práci a službu, ale je potřeba jít hlouběji. Podle času, ale pravidelně si dělat prostor na to, abychom mohli mluvit jen s nimi a o nich a jejich životě. Tento zájem o ně zvyšuje náš vztahový „kredit“. Nejde jen o jednostrannou záležitost. I z naší strany musí být otevřenost. I my jsme lidé. Aktivita však musí vycházet z naší strany. Mnohdy si můžeme říkat: „Když bude něco potřebovat, tak si přijde…“. Jsme to my, kdo musíme být v budování vztahů aktivní. Lidé mohou mít strach přijít, mouhou cítit silný respekt, než aby se svěřili. Je mnoho příčin, které jim v tom mouhou bránit. Navíc zjednodušeně je to náš tým a naše starost.

Pamatujme, že i my jsme chybující a omylní lidé. Pokud se nějaké chyby dopustíme, je to především vztah, pro který nás tým podrží. Stává se, že musíme udělat nepopulární rozhodnutí a je to právě hloubka vztahu, pro kterou se tým po takovém rozhodnutí nerozpadne. Možná nám to ubere z toho vztahového kreditu, ale ještě nám tam dost zůstane.

K týmu můžeme přijít různými způsoby a každý nás staví do jiné situace. Uvedu tři z nich:

1. Jsem tím, kdo službu, organizaci, firmu zakládal. Tady se předpokládá, že jsem si spolupracovníky do týmu vybral sám. To je velká výhoda. Vztahy se budují lépe na zelené louce. Začínáme s čistým štítem. Můžeme si nastavit pravidla pro týmovou práci a můžeme se lépe shodnout na vizi, protože již při výběru lidí do týmu může hrát roli, nakolik s ní mohou souhlasit(?) je to ono, na čem chci jako zaměstnanec v budoucnu pracovat (?) apod. Ovšem při rozvoji se dostáváme na křižovatky, kdy naše vize dostává konkrejtnější podobu a někteří členové týmu se proto oddělí a odejdou. Jejich představa na začátku byla jiná. Pokud máme vzbudované vztahy, pak rozchod není bolestný. Naopak můžeme se radovat, že tam, kam je život zanese máme někoho, s kým máme dobrý vztah a můžeme v budoucnu dobře spolupracovat. Stává se to běžně a není to žádná tragédie a ani to neznamená, že jsme selhali.

Tady jde o vizi. Pokud mám dobré vztahy a mám strach z toho, že o ně přijdu, pak je nebezpečí, že pro tyto vztahy upravím, posunu nebo změním vizi. Musím mít jasno o cíly služby, projektu, poslání organizace nebo firmy. Nemusím mít strach pustit lidi, kteří vidí svůj cíl jinde než já. Důležité je si s nimi udržet správné vztahy.

2. K týmu jsem byl určený jako nový vedoucí od jinud. Lidé mne neznají a já neznám je. Přicházím do zajetých kolejí, po předchozím vedoucím. Přicházím do týmu, který může mít přehnaná očekávání nebo obráceně přehnané obavy. Hodně to záleží na tom, jak předchozí vedoucí tým vedl. Je tam více úskalí, ale jsou tam i možnosti.

(Pokračování příště)