„“Ježíš jim odpověděl: „Dávejte pozor, aby vás někdo nesvedl. Mnozí přijdou pod mým jménem se slovy: ‚Já jsem Mesiáš‘ a svedou mnohé.““ Matouš 24:4-5 B21
Ježíš v této kapitole upozorňuje dvakrát na falešné mesiáše. Podruhé jsou spojeni se zázraky a mocí. Jako by se jednalo o dvě různé situace.
Verše, které jsem použil jsou z první části. Zde nemluví Ježíš o moci a zázracích ale o tom, že se budou prohlašovat, že jimi jsou a budou svádět mnohé. Také zde mluví o počátku porodních bolestí kdy má přijít konec času milosti. „To všechno jsou jen počátky porodních bolestí.“ Matouš 24:8 B21 To není ještě ten čas, ten porod, ale něco, co označuje POZOR POROD SE BLÍŽÍ. Potřebujeme si uvědomit o jaké mesiáše asi půjde. Možná máme milnou představu, že budou přicházet lidé v bílém rouchu a mluvit o Bohu, … ne. Přečtěme si něco málo o lidech, kteří si myslí, že jsou mesiáši: spasitelský (mesiášský) komplex či syndrom (soubor příznaků) projevující se např. narcistickými (Opěvováním a vzhlížením se v sebe sama. Poz.autor.) a supermanskými pocity, nepřiměřenou sebedůvěrou a nezvratným přesvědčením o své mohoucnosti, schopnosti a dovednostmi vyřešit extrémní a mimořádné situace nebo dokonce někdy i o vyvolenosti spasit celý svět. Bývá součástí některých vážných duševních poruch a nemocí. Tolik ze slovníku cizích slov.
Čím dál více můžeme vidět tento syndrom u politiků, kteří se pak díky tomuto komplexu stávají loutkami v rukou mocných šedých eminencí, které se chtějí stát ještě mocnějšími a ještě bohatšími. Dokáži si představit, jak tyto šedé eminemce šeptají do uošek budoucích mesiášů: „Nikdo jiný, než ty, to není schopný nebo: jen na tobě to stojí nebo: to bude v zapsané v historii lidsta…“ Jak tento komplex živí v myslích a duších budoucích pozemských mesiášů. Vnímám, že v této době takových mesiášů rychle přibývá. Což nám ukazuje na začátek porodních bolestí. Vypadá to, jako by se pomalu drali k moci v každé zemi. Dokonce i v těch, kde si lidé myslí, že u nich to není možné. Už jsou přichystaní vystoupit. Bude jich mnoho. Malí, velcí, tak akorát, oškliví i krasavci, amíci i ivanové, černí i bílí, hnědí i žlutí, nevěřící i věřící. Budou zachraňovat zdraví, ekonomiku, národ před národem a lidi před lidmi. Vždy si něco najdou. To, co bude a už i je, bude mít tato znamení: lidé jim budou věřit, a to i kdyby hovořili úplně z cesty, veřejně lhali, porušovali zákony, mluvili nelogicky. Budou schopni svádět. Dalším znamením bude jejich jistota, že je nikdo nemůže odvolat. Dokonce se k nim přidají i křesťané a křesťanští proroci, kteří se nechají svést. Místo, aby oslavili Krista, budou ukazovat na pozemské zachránce a proroci budou strašit dalšími pohromami a epidemiemi, aby se vytvářel neustále prostor pro tyto mesiáše. Protože jejich stupínky ke slávě a moci je trach a zase strach lidí. Budou navádět lidi k udávání se navzájem, budou rozdělovat společnost na dobré, to budou ti, kteří se jimi nechávají svést a na zlé, které je třeba trestat. I v tom však můzeme žít bez strachu a obstát s čistým srdce.
Celá 24. kapitola je podle mne rozdělena do tří úseků. První, kterým jsem se dnes krátce zabýval. A to je popis začátků posledních časů. Druhá je o soužení a antikristu a je především zaměřena na Izrael. Třetí je pro církev a pojednává a o vytržení. O těch dalších a jak obstát s čistým srdcem až příště.
(Pokračování příště)