(Pokračování)

• A protože vzroste bezzákonnost, ochladne láska mnohých. Matouš 24:12 CSP Pohled na bezpráví, které se rozrůstá vede k ochladnutí naší víry. Dlouhodobý pobyt v prostředí, kde se nedodržují zákony, od těch nahoře až po ty dole, vede k lhostejnosti. „…Až ale přijde Syn člověka, najde na zemi víru?“ Lukáš 18:8 B21

Asi bych mohl pokračovat ve výčtu věcí, pro které věřící může ochabnou ve  víře a upnout se k té lidské naději a touze. Vzdálit se od Krista. Jde mi však spíše o to, jak se navrátit a o to, jak si Boží víru udržet.

Několikrát ve svém křesťanském životě jsem musel bojovat o víru. I když jsem se snažil, vypadalo to katastrofálně. Čím více jsem se snažil a kladl si sám sobě podmínky na čtení Písma, modlitby… bylo to spíše horší než lepší. Nakonce mi Duch otevřel oči. Začít být Bohu vděčný za každou minutu, za vše co mne potkává. Za vše mu děkovat. Vzdávat mu chválu, srdcem v mysli a i ústy zpívat jemu chvály. To bylo to, co mne navracelo do vztahu s ním. Nikdy jsem od Otce neslyšel výčitku a to ani náznakem, že jsem se vzdálil. Naopak jsem najednou zjistil, ze jsem opět na cestě s ním, že opět mohu vnímat jeho lásku, která zahání strach a dává jistotu a radost.

Láska přemáhá strach. Ne ta naše láska, ale poznání Boží lásky, kterou má Otec k nám. Ta nejen přemáhá strach v nás, ale také nás přitahuje nazpět k němu. Často na Boží věci hledáme nějaký recept, návod, princip apod. a přitom Bohu stačí, když mu dovolíme, aby nás zahrnoval svou láskou ve všech svých podobách. Po přívalu jeho lásky jsme jí sraženi na kolena a s Petrem vyznáváme: „Pane, ke komu bychom šli?“ odpověděl mu Šimon Petr. „Ty máš slova věčného života Jan 6:68 B21 No, a to již jsme nazpět.