Pokračování
- Viděl jsem za sedmadvacet let svého křesťanství pár rodin, mužů i žen, jejichž srdce zahořkla právě proto, že někdo od nich vyžadoval chození ve víře, kterou neměli. Dnes o církvi nechtějí ani slyšet. Nadšení není ještě Boží víra a především můj bratr, má sestra nemusí mít tolik víry od Boha jako já. Nebo obráceně nemusím mít já tolik víry jako oni. Pak je nemám kopírovat a v cizí -jejich víře dělat to, co dělají jiní. Neobstojím v tom a uvádím se do zklamání. Již jsem napsal, že Boží víra v nás, není z nás. Je to z Boží milosti. Pokud se vzdalujeme od Boha, vzdalujeme se i z jeho víry a Boží víru začne nahrazovat naše pojetí založené na světské moudrosti, poznání, zkušenostech. Boží přítomnost je nahrazovaná náboženským duchem, který přivádí nás i lidi kolem do zákonictví, které prosazuje jen vnější formu zbožnosti a i víry.
Jak člověk plný Boží víry se může dostat do tohoto stavu? Není to nic složitého.
- Přestavá postupně číst Boží slovo. Možná zjistil, že již ho zná lépe než ostatní a spoléhá se na svou pamět. Nejdnou ustane na tom, co zná, nepokračuje v poznávání hloubky, šířky, výšky… Božího Syna, jeho lásky, milosti… . Prostě začne přešlapovat na místě a Duch jde dál. Najednou zjistí, že jeho víra postrádá Boží přítomnost, vytrácí se radost a člověk zjišťuje, že se mu čím dál tím více ztrácí ze zřetele cesta, po které má jít. Je potřeba se navrátit ke čtení s modlitbami o výklad Písma Duchem svatým. Modlit se za obnovení touhy po Božím slovu a to ve formě čtení Písma. Vždy tam objevujeme nové poznání Božího charakteru a vidíme věci, které jsme předtím nikdy nepostřehli. Začneme opět vnímat přítomnost Ducha svatého, když se ponoříme do Písma.
- Dostat se tam můžeme také tím, že se necháváme dotlačit ke konání skutků a věcí, kterým nevěříme. Do církve za posledních dvacet pět let proudilo mnoho „ověřených“ programů, aktivit, způsobů evangelizace… ano fungují, když mi je Pán vloží do srdce a já v ně věřím jeho vírou. Jinak nefungují a já jsem opět zklamaný, proinvestoval jsem čas, lidé v církvi peníze. To nejhorší je, když hned začnu hledat jiný zaručeně „fungující“ program, pak se to opakuje…. výsledkem je únava ztráta důvěry v církev a následně i víry. Potřebuji se ujistit, že to, do čeho se pouštím ať skrze vedení jiných lidí nebo přímo já, je skutečně to, co je od Boha pro mne. Jinde to fungovalo proto, že jim to vložil do srdce a mysli Bůh. Vložil to i nám, nebo je to jen nadšení, že to někde fungovalo, nebo nadšení těch, kteří ti o tom vypráví nebo se toho chytáme, protože nám nic nefunguje. Modleme se, aby nám dal Bůh poznání do naší situace, pro nás, náš sbor. Možná dostaneme něco úplně nového, možná nás povede cestou něčeho, co již někde proběhlo. Nejde o to dělat věci, které fungují, ale věci z Boha. To platí předevší i pro náš osobní život. Co fungovalo u bratra, nemusí fungovat u mne, protože v to nemám Boží víru.
- Špatný vliv. Špatný vliv není jen to, na co se divám, ale především ským se stýkám a komu naslouchám. Stokrát opakovaná lež, se stává lidem často pravdou. Zakoření v mysli a její kořeny se rozrostou až k srdci a my se najednou divíme, jak ten bratr nebo setra mohli tomu a to u uvěřit a opustit zdravé učení. Špatný vliv může mít i „úspěch“ našich bratří, kteří dosáhli nějakého veřejného úspěchu. Je rozdíl chodit Boží vírou nebo někoho slepě následovat. Když se vrátím k Babylonské říši. Čtyří židovští mladíci, získali obrovský vliv na pohanského krále. Král skrze ně poznával, že Hospodin je skutečně Bůh, ale to mu nezabránilo, aby se následně nepovýšil až na Boha. Opět byl konfrontován Bohem skrze tyto Židy, opět vzdal chválu a to i veřejně Hospodinu, ale to mu nebránilo se znovu a znovu vyvyšovat a jednat proti Bohu. To, že má král kolem sebe několik Božím mužů, neznamená, že se bude chovat i on jako Boží muž. Píšu to proto, abychom neměli falešná očekávání, která nás mohou dovést ke zklamání a ztrátě víry. Takové jednání vidím právě v této době kolem sebe. Potřebujeme se modlit za otevřené oči a pohled na situce skrze Ducha svatého. Modlit se za to, aby naše víra nebyla postavena na úspěchu a postavení několik Božích lidí, ale opě na tom, co nám vkládá do srdce Bůh. Tito lidé kopem „krále“ jsou v Božím záměru, který mi dnes nemusíme vůbec chápat.
(Pokračování příště)