Jeden ze slovenských evangelických biskupů v dopise několika ostatním vedoucím církví o dnešní situci napsal: „Ja neviem, este pred par mesiacmi som si myslel, ze mam k tomu co povedat, teraz cumim ako jelen na dialnici. Mozno nieco zbadam :)“  Neodolal jsem a musel jsem se o jeho slova podělit. Představil jsem si, že jsem jelen, který se dostal večer na  D1 a čumím jak to kolem mne sviští. Jedno světlo za druhým. Hluk aut. Nechápavě hledím a přemýšlím o tom, jak jsem se sem dostal. Šel jsem přece na pastvu. Myslel jsem si, že jdu tou úzkou cestou a najednou jsem na dálnici.  Je mnoho z nás, kteří dnes čumíme jako ten jelen. Aspoň tady na Slovensku. Jak jsme se tam mohli ocitnout? Protože jsme se nemuseli rozhodovat jestli Kristus nebo… Měli jsme se dobře, nikdo nás nepronásledoval. Mohli jsme si budovat své domy, kupovat byty a auta, pracovat na své kariéře a budoucnosti. Ejhle, najednou je tu realita a začínáme si uvědomovat, že se blíží doba, kdy se budeme muset skutečně rozhodnout, obětovat hodně možná všechno a prokázat svou víru v rozhodnutích. Najednou to už není o nedělním kázání, středečním vyučování, o přečtených prorockých knihách, o mocných pocitech při chvalách, konferencích a velkých slovech, přenicích o slovíčka a verše… jde o věčný život. Uvědomujeme si závažnost rozhodnutí, která nás čekají a to nás paralizuje stejně jako jelena světla aut.  Možná bychom měli děkovat za tuto situaci, díky níž si můžeme uvědomit, že jsme na dálnici. Osobně dnešní situaci beru jako Boží trénink své víry a svého rozhodování. Dnes jde o zdraví, o karanténu, o nezaplacenou nemocenskou. Zítra o čipy nebo kódy,  znemožnění nakupování a placení, ztrátu obživy…o poslušnost Kristu.  Potřebujeme se vrátit na pastvu, na úzkou cestu, kde nejsou světla, která nás paralizují. I když to bude znamenat lidsky těžká rozhodnutí. Duch svatý nám tam dá odhodlání, posilní víru a dá to správné rozhodnutí – Kristus. Nebojme se, Duch je ten, který nám dá ta správná slova ve správnou chvíli. Opřeme se o něj.

Teď tě poučím, ukážu ti cestu, po níž jít; radu ti poskytnu, zrak k tobě obrátím: „Nebuďte nerozumní jako kůň a mezek, co musí být zkroceni uzdou a ohlávkou, než tě poslechnou.“ Mnoha bolestmi trpí ničemní, doufajícího v Hospodina však láska obklopí. Radujte se v Hospodinu, jásejte, spravedliví, vesele prozpěvujte, všichni upřímní! Žalmy 32:8‭-‬11 B21