Včera mne Stáňa přivedla k myšlence, proč se mnohým lidem nedaří. Je skvělé milovat svou rodinu, příbuzné a užívat si rodinného kruhu. Ježíš však říká: „Kdo chce přijít ke mně, ale nepřestane lpět na svém otci a matce, ženě a dětech, bratrech a sestrách, a dokonce na vlastním životě, nemůže být mým učedníkem.“ Lukáš 14:26 B21 Většina překladů používá dokonce slova „je mít v nenávisti“. U Jeremiáše čteme něco podobného: Tak praví Hospodin: „Zlořečený, kdo spoléhá na člověka, kdo se o smrtelníka opírá a v srdci se odvrací od Hospodina. Je jako křoví někde na poušti – necítí, když dobro přichází. Žije ve vyprahlých koutech pustiny, v solném kraji, kde se nebydlí. Jeremiáš 17:5-6 B21
Je velký rozdíl v tom, jestli následuji člověka a spoléhám na něj nebo následuji Krista a spoléhám na něj. Silná rodinná vazba je svým způsobem závislost na blízkých lidech. Je rozdíl milovat člověka Boží láskou a být na něm závislý. V rodinách se vytváří velká závislost, která nemá mnoho společného s láskou, ale je častěji manipulací. Žít pod manipulací, je žít pod prokletím. Manipulace v rodinách vytváři vědomí, že jsme závislí jeden na druhém. Že musíme na sebe spoléhat, jinak bychom neobstáli nebo dokonce nepřežili. To vede k slepé poslušnosti, slepé loalitě.
Jako příklad uvedu nenávist k někomu mimo rodinu. Jde to napříč kulturami, i když u některých etnik je to mnohem viditelnější. Vlastně jedna z nejznámějších her Romeo a Julie, popisuje podobnou situaci. Existují letitá nepřátelství mezi rodinami, rody. Ježíš říká milujte své nepřátele. Odpuste těm, kteří vám ublížili. Rodina říká pomstěme se, protože to jsou naši nepřátelé. Pokud je nebudeš s námi kamenovat, pak nepatřiš do naši rodiny a jsi taky naším nepřítelem. Pokud jsi závislý na rodině, vezmeš taky kámen a hodíš (nebo budeš zlořečit, neodpustíš, neusmíříš se, budeš pomlouvat, budeš vyžadovat omluvu za každou cenu…). Bude to v tobě. Přitom znáš Boží slovo o tom, že máš odpouštět, milovat své nepřátele, dát jim najíst a napít, když hladoví. Víš to, ale pro tebe je přednější rodina, rodinný klan než Kristus. Proč? Protože jsi na nich závislý více, než na Kristu. Kdybys byl skutečně závisly na Kristu budeš ho následovat, i když to znamená opustit rodinný klan. Často je to vidět ve financích. Kolik liďí je v chudobě, protože jsou závislí na rodině. Nemohou se osamostatnit a stále dotují věci v rodinách, které nejsou slučitelné s tím, co říká Kristus. Nesmyslné utrácení, financování alkoholismu, drog, zadlužování všech členů rodiny… Je mnoho těch, kteří by dokázali být finančně nezávislí, ale nemohou protože jsou závislí na rodině a tak jsou stále v chudobě. Je to známka prokletí. Nemůžeš následovat Krista a zároveň následovat rodinu. Koho máš v srdci? Musíš se rozhodnout. Jinak se odvracíš od Krista, od Boha k rodině. Něco jiného je, že ta rodina skutečně následuje Krista, který pro ně je víc než oni sami navzájem. Každý je před Bohem zodpovědný sám za svůj život. To, že jsi dělal věci v rozporu s Božím přikazem nemůzeš před Bohem omlouvat ohledem na rodiče, děti, příbuzné. To neobstojí.
Jsou tak silné a zlé závislosti, že to otvírá dveře démonům a celé rodiny jsou pak démonizované. Lidé pak nechápou, jak se tak tito lidé mohou chovat, kde se bere v nich tak obrovská nenávist a zloba. Je to ďábelská, smrtelná zloba, které se otevřeli tim, že se dostali pod prokletí. Je jen jedn možný způsob jak se z tohoto vlivu vymanit. Uvidět to. Rozhodnout se z toho čarodějného kruhu dostat, volat k Bohu, aby mi pomohl prorazit zeď, která mne tam drží a odejít z mimo takovou rodinu a klan. Úplně mimo a někdy hodně daleko. Je mylná představa, že mohu obstát, když zůstanu uprostřed nich. Nebo, že neco změním, když zůstanu uprostřed nich. Ne. Musím vyjít mimo a pak mohu mít vliv na změnu. Je to jako bych chtěl zůstat na hnojišti a přitom bych chtěl vonět po chanel 5. Pokud jsem na hnoji, voním hnojem. Pokud chci vonět po Kristu, musím ho následovat, i když to znamená opustit klan. To mohu, pokud věřím a opírám se o Krista, který mne posiluje a dává svobodu.
(Pokračování přiště)