Nedopatřením jsem zaslechl část výroku prezidenta Zemana, kterým vyjadřoval svůj názor na vánoční svátky, které nepovažuje na rozdíl od Velikonoc za církevní svátek. Spíše ho vidí jako svátek rodiny.

Jeho výrok mne vedl k přemýšlení. Musím dát za pravdu, že vánoční čas nemá ve skutečnosti nic společného se skutečným datem narození Ježíše Krista. Je také zřejmé, že církev tímto svátkem chtěla přenést pozornost z oslav pohanských svátků slunovratu ke křesťanství a ke Kristu. Nevím, nakolik se jí to dařilo v minulosti, ale po celý svůj život vidím spíše koktejl namíchaný z pohanských zvyků, okultních praktik, mamonu a to vše nalité do poháru křesťankých koled…. Možná to zní tvrdě, ale je to mé pozorování. Pak jsou tu děti Boží. Některé z nich se od svátků odvrací, druzí se je snaží využít k hlásání evangelia a další pak se radují ze dnů volna.

Je to tedy církevní svátek nebo nebo? Tady na Slovensku určitě je. Pokud pominu špatné datum narození Krista, pak oslava jeho narození je církevnim svátkem pro všechny křesťany. Nebo aspoň by měla být. Dlouho jsem patřil mezi odpůrce vánočních oslav narození Krista. Dnes se dívám na věci jinak. Pokud by nebylo narození, tedy pokud by nepřišel Kristus v těle, nemohly být ani Velikonoce. Nemohlo by být ukřižování a vzkříšení. Z tohoto hlediska má oslava narození Ježíše stejně silný mandát jako Velikonoce.

Je tu však ještě něco navíc. O tom však zítra.