Josef na co sáhnul, Bůh požehnal. Já to soukromě nazývám Josefovo pomazání. Nevím, jak velký byl Putifarův majetek, ale nejspíše hodně velký a měl hodně otroků a služebnictva. Josef nad nimi „panoval“. Ani u svého otce neměl takové postavení, přestože zde byl otrokem. Asi své otroctví ani moc nepociťoval. I z Putifarova domu se mohl dostat před faraona, dokonce je to pravděpodobnější než z vězení. Josef však musel do vězení. Jednak protože ještě nebyla dokončena jeho proměna a také, aby viděl, že Bůh může člověka pozvednout odkukoli kamkoli.

I ve vězení s ním je Bůh: „Hospodin však byl s ním. Zahrnul jej svým milosrdenstvím a zjednal mu přízeň u vrchního žalářníka. Vrchní žalářník nakonec svěřil všechny vězně v žaláři do Josefových rukou. Cokoli tam dělali, měl na starosti on. Vrchní žalářník ani nemusel na nic, co mu svěřil, dohlížet. Hospodin byl totiž s ním a působil, aby se mu všechno dařilo.“ Genesis 39:21‭-‬23

Bůh sice přísně vychovává ty, které miluje, ale také je přitom zahrnuje svým milosrdenstvím a láskou.

Ve vězení byla zlomena Josefova touha po tom být „šéf“. Přestože i tam mu byla svěřena správa nad celým vězením. Ale vězení je vězení.  Bůh tam proměnil Josefovo myšlení o sobě. Když byl předvolán pře faraona, aby vyložil faraonův sen a pak mu poradil, hovořil Josef tímto způsobem: „Nechť tedy farao vybere rozvážného a moudrého muže a ustanoví ho nad egyptskou zemí. Nechť farao začne jednat. Ať ustaví nad zemí úředníky a během těch sedmi let hojnosti vybírá pětinu úrody egyptské země. Úředníci ať během těch nadcházejících dobrých let shromažďují všechny potraviny, ať uskladní obilí pod faraonovu pravomoc, uloží potraviny do měst a hlídají je. Tak vznikne pro celou zem zásoba jídla na těch sedm let hladu, který v Egyptě nastane, a země se nezhroutí hladem.“ Genesis 41:33‭-‬36 B21  Tato slova říká již jiný Josef. Není v nich ani slovo o něm, i když jsou to rozhodná slova. Neukazuje na svoji dokonalost.  Je to skutečně pokorný Josef, který je připravený převzít odpovědnost a vládu. Přesto stále jestě nechápe sny, které dostal od Boha před mnoha lety.

Bůh nás během své „výuky“ může postavit do různého postavení. Každé má určitě smysl v životě člověka a pro jeho okolí, ale často poznání toho, proč se věci děly jak se děly přichází mnohem později. Přestože jsme prošli Boží školou nemusíme chápat to, proč nás Bůh k něčemu vybral. Nebo spíše nechápeme k čemu. Poznání toho přichází mnohem, mnohem později. Přesto se někdy může zdát, že to už přišlo, jako u Josefa před fzraonem a jeho povýšení. Bůh však zamýšlel více. Bůh vždy s našimi životy zamýšlí více, než si v dané chvíli dokážeme představit.