„…Z téhož muže, našeho otce Izáka, počala Rebeka dva syny. Ještě se nenarodili a neudělali nic dobrého ani zlého – aby se však Boží rozhodnutí opíralo o vyvolení (nešlo totiž o skutky, ale o Toho, který povolává), bylo jí řečeno: „Starší bude sloužit mladšímu.“ Jak je psáno: „Jákoba jsem si zamiloval, Ezaua jsem však zavrhl.“ Římanům 9:10‭-‬13 B21

O Rebece je také napsáno: Izák si oblíbil Ezaua, neboť mu chutnala zvěřina, ale Rebeka si oblíbila Jákoba. Genesis 25:28 B21 Věřím, že i Rebece chutnalo maso jako Izákovi, ale ona v sobě nosila slovo, které dostala od Hospodina o Jákobovi ještě před jeho narozením. Nosila v sobě slovo a ono v ní rostlo a s ním i obliba Jákoba. Bylo to v ní tak silné, že se snažila Bohu pomoc naplnit to, co ji bylo řečeno. I přesto, že si byla vědoma, že se její muž může k ní otočit zády. Přestože si uvědomovala, že může úplně ztratit svého prvorozeného Ezaua. Rebeka byla na stejné „vlně“ obliby jako Hospodin. Nevíme jak se k tomu, jak jednala postavil Bůh. Není o tom v Písmu zmíňka. Každopádně ale víme, že se i Izák smířil s tím, co mu s Jákobem provedli. Možná si uvědomil svůj omyl, když jednal a svoje sympatie rozdával podle chuti zvěřiny a ne podle Božího rozhodnutí. Možná si uvědomil, že jednal podle těla. Možná bylo pro něho důležitější prvorozenectví.Nevěřím, že by nevěděl o slovech, které Hospodin Rebece řekl. Jistě spolu o tom hovořili. Slovo však dostala Rebeka a ne on. Ona to slovo držela v srdci a byla schopna pro jeho naplnění i oklamat svého muže. O Ezauovi víme, že skrze něho přicházelo do životů Izáka a Rebeky trápení. Především pro ženy, které si Ezau vzal. Naopak Jákob byl ochotný vybrat si ženu ze svého rodu a poslechnout v tom svého otce. Tady se Rebece dostalo zadostučinění, byla obhájena i ve svém jednání.

Boží muži potřebují mít vedle sebe statečné ženy. Ženy, které se nebojí jít za slovem od Hospodina, zvláště když pro starosti a pro „velké“ věci jejich muži přehlédnout, že schází z Boži cesty. Chce to statečnost a víru upozornit nebo přímo jednat. I když to mnohdy je velmi nepříjemné, velmi těžké a také v očích mužů nebo okolí nevhodné a „neboží“, Bůh se jich nakonec zastane.

Nemyslím si, že Bůh by jednal způsobem Rebeky, to určitě ne, ale zná srdce a myšlení lidí a věděl, jak bude Rebeka jednat. Věděl jak to dopadne a byl připravený její jednání použit v dalším životě a výchově Jákoba a tím i celého Izraelského národa.

Jeho myšlení převyšuje naše a často nejsme schopni pochopit, proč jedná různě s různými lidmi a stejnými situacemi.