Možná je dobré si připomenout  i nějaká věková fakta. Sára byla o deset let mladší než Abraham. Porodila Izáka ve svých devadesáti letech. Když zemřela bylo Abrahamovi 137, Izákovi 37 a Izmailovi 51 let. Pak měl Abraham ještě dalších šest synů s další manželkou. Když Abraham umřel jeho vnukům Ezauovi a Jákobovi bylo patnáct.. (Jen k připomenutí Sem syn Noemům ještě žil a zažil Abrahamovy vnuky jako čtyřicátníky)

Druhá věc, které jsem si dřive nevšiml se týká Abrahamova poznání Božích pravidel a přikázání. Teprve až v rozhovoru Boha s Izákem, kdy  mu Bůh potvrzuje zaslíbení, které dal již jeho otci se dovídáme: „To proto, že Abraham uposlechl můj hlas a zachoval, co jsem mu svěřil – má přikázání, má ustanovení a má ponaučení.“ Genesis 26:5 B21. Bůh svěřil Abrahamovi svá přikázání, ustanovení a ponaučení.

V předchozích kapitolách, které popisují Abrahámův život spíše čteme o zaslíbeních. Ano byl poslušný vyjít, byl poslušný v obětování Izáka…, ale spíše to vypadá, že Bůh k němu hovořil vždy až po mnoha letech. Teď vím, že Abraham měl nejspíše trvalý, každodenní vztah s Bohem, že na něm a v něm spočíval Duch Boží, který ho vedl, kterému naslouchal. Navíc k tomu měl čas od času zvláštní a osobní setkání s Bohem, o kterých se dovídáme z Písma. Právě zachovávání těchto ustanovení, přikázání a ponaučení mu zajišťovalo s přítomností Ducha Božího autoritu, kterou v té době měl v širokém okolí a u všech vůdců a králů, se kterými se setkával. Všichni věděli, že je to ten Boží.

Často chceme chodit i my v takové autoritě, být Boží osobností, ale nechce se nám zachovávat JEHO ustanovení, příkazy, které nám dává a neřídíme se ponaučeními, které nám svěřil. V této oblasti jsme často líní a nechápaví. Abraham žil v předzákonní době, ale  měl od Boha poznání toho, co je správné Boží a co ne. A řídil se tím. Je jedno jestli to budeme nazývat přikázáním, ponaučením nebo ustanovením. Pisatel v listě Židům o tom píše podobně: „Měli bychom o něm ještě mnoho co říci, ale je to těžké vysvětlovat, protože jste líní naslouchat. Po takové době už byste sami měli být učiteli, ale potřebujete, aby vám někdo znovu vysvětloval základní pravdy Božího slova. Jsou z vás kojenci – potřebujete mléko, a ne hutný pokrm. Kdokoli se živí mlékem, protože nepřivykl slovu spravedlnosti, je ještě nemluvně. Hutný pokrm je ale pro dospělé, to jest pro ty, kdo mají smysly zkušeností vycvičené k rozeznání dobrého a zlého“. Židům 5:11‭-‬14 B21. O kapitolu dál opět:: „Proto nebuďte líní, ale řiďte se příkladem těch, kdo skrze víru a trpělivost dosáhli zaslíbení.“ Židům 6:12 B21 Jím pro nás je i Abraham a jeho život.