Neboť jste zemřeli a váš život je ukryt s Kristem v Bohu. A když se ukáže Kristus, váš život, tehdy i vy se s ním ukážete ve slávě. Koloským 3:3-4 CSP
Jsme ukryti s Kristem v Bohu. Proč zde použil Pavel slovo ukryti? Na jiných místech používá Kristus v nás, my v Kristu, v Bohu, ale nemluví o úkrytu. V žalmech často čteme, že Bůh je naším úkrytem, pevností, ve které jsme v bezpečí, jsme přikryti jeho perutěmi apod. Ano máme Krista v srdci, jsme v něm, tedy jsme jím obklopeni ze všech stran včetně toho, že jsme jím přikryti shora a stojíme na něm. „Ty víš, kdy si sedám a kdy vstávám — už dávno znáš mé úmysly. Rozebrals mé putování i mé uléhání a dobře znáš všechny mé cesty. Ještě nemám slovo na jazyku — hle, Hospodine, ty už všechno víš. Oblehls mě zezadu i zepředu a položils na mě svou dlaň. Úžasné poznání! Úplně mě přesahuje! To nezvládám!“ Žalmy 139:2-6 CSP Je naší součástí, i když to fyzicky nejsme schopni pochopit. Jako bychom byli obklopeni ze všech stran ochranou ochranou zónou Krista, která však prostupuje i námi. Navíc tak jak jsme spolu s Kristem, jsme ještě ukryti v Bohu. Jak velké bezpečí máme !!! Je služba veřejná a je služba skrytá. Přestože se nikde fyzicky neukrýváme, jsme i s naší službou ukryti v Bohu, v bezpečí. Duchovní mocnosti nás nevidí. Bůh nás skryl. Sloužíme a neprožíváme žádný útok. Naše služba, jako by probíhala sama o sobě, bez velké námahy. My sami prožíváme pokojné dny, objevujeme Boží pravdy, rosteme ve slovu…. dokonce učime druhé, prožíváme své osobní zázraky, učíme se rozumět vedení. (Jediným našim nepřítele jsme my, náš hřích.) Přesto nejsme vidět. Nejen v duchovním světě, ale někdy to můžeme vnímat i v tom fyzickém. Jsme přehlíženi i se službou, kterou děláme. I když to tak vnímáme, nejsme přehlíženi, jen jsme v úkrytu Všemohoucího. V úkrytu proto, abychom mohli v klidu růst. V úkrytu, kde nás Bůh připravuje k další etapě naší cesty.
Délka této přífpravy je u každého z nás různá. Dny, týdny, měsíce, roky, desetiletí? A každá další etapa je přípravou na tu budoucí. Proto během další služby se pak často utíkáme schovat do tohoto úkrytu, kde nacházíme čas odpočinutí, nová zjevení, čas kdy něco nového raší a potřebuje v tuto chvíli ochranu a pokoj k zapuštění kořenů. Čas našeho proměnění, před další etepou. Přečti si verše, které následují. Jsou o tom, že máme svléct toho starého člověka s jeho tělesnými sklony a máme se obléct v slítovný soucit, dobrotu, pokoru…. Vždy, když jsem se schoval do úkrytu Všemohoucího, jsem byl a stále bývám v něm oblečen do něceho, co mi chybělo a chybí, co jsme nebyl schopný si obléct ve službě, kde jsem byl stále pod útoky nadpozemský mocností zla. Vždy jsem z toho úkrytu vyšel jiný. Mohl jsem vyjít v Kristově slávě. „Neboť Bůh, který řekl: „Z temnoty ať zazáří světlo,“ zazářil v našich srdcích, aby osvítil lidi poznáním Boží slávy v osobě Ježíše Krista. 2 Korintským 4:6 CSP A když se ukáže Kristus, váš život, i vy se s ním ukážete ve slávě. Myslím, že tento verš nemluví jen o konci časů, ale i dnešním dni. Kristus se chce dát poznat, ukázat lidem. Osvítit lidi a dělá to mimochodem tím, že ho mohou zahlédnout i skrze světlo, které jde z našich životů. Když jsem vycházel z tohoto úkrytu Všemohoucího, více jsem byl schopen osvítit jiné. Byl jsem více ve slávě Ježíše Krista. To se nedá ukrýt. To je najednou vidět a také to přitahuje toho zlého. „Proto se diví, že s nimi neběháte do téhož proudu prostopášnosti, a urážejí vás …. Jsteli tupeni pro jméno Kristovo, jste blahoslavení, neboť na vás spočívá Duch slávy [a moci] , Duch Boží. 1 Petr 4:4, 14 CSP Veřejná služba je právě o tom.
(Pokračování zítra)