„Chci, abyste věděli, jaký boj svádím za vás i za ty, kteří jsou v Laodikeji, a za všechny, kdo mě osobně neznají. Toužím, aby byli povzbuzeni v srdci a spojeni láskou, aby dospěli k veškerému bohatství plné jistoty porozumění a k poznání Božího tajemství – Krista, v němž jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.“
Toto říkám, aby vás nikdo neklamal přesvědčivými řečmi.“
Koloským 2:1-4 B21

Během těchto několika dnů, co čtu list Koloským, jsem se několikrát setkal u různých znalců Písma, a teologů, kteří se zabývají rozborem bible, že vlastně listy Koloským a Efezským pravděpodobně nepsal sám Pavel, ale napsal je nějaký jeho učedník. Mají k tomu mnoho různých důvodů. A mnozí z věřících o tom vedou dlouhé diskuze. Přes všechny jejich důvody mne však nepřesvědčili, že autorem není Pavel. Je to jednoduché. Duch Boží nelže. Věřime, že Písmo svaté je inspirované – vdechnuté Duchem Božím a je naprosto pravdivé, protože Bůh není lhář. Hned v úvodu listu je toto:  „Pavel, z Boží vůle apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus svatým a věrným bratrům v Kristu, kteří jsou v Kolosách: Milost vám a pokoj od Boha, našeho Otce.“ Koloským 1:1‭-‬2 B21 Copak by Bůh dopustil vědomou lež, podvrh ve svém slově? A další verše v úvodu druhé kapitoly, kterými jsem začal dnešní zamyšlení, copak by mohl někdo lhát s takovou láskou k bratřím a sestrám, s takovou starostlivostí? Navíc nejsou to slova přesně podle Pavlova srdce? Jak se dá lehce zaplést do klamných věcí. Je to snadné, když hledám a bádám po lidsku, když se stále vracím a přehrabuji v lidském myšlení a filozofování, které k ničemu nevede. Když místo abych zapouštěl kořeny v Krista, tedy se snažil objevovat jeho bohatství, které vede k poznání a moudrosti a upevňuje víru, se stále zabývám jen rozborem vět, stylu a spekulacemi. Přitom v Kristu najdu moudrost, která není složitá, poznání, které pak vidím jako logické a říkám si, proč mne to nenapadlo, proč jsem to neviděl? Vždyť je to přece jasné! Nenapadlo mne to, protože jsem hledal jinde než u něho. Jak Pavel píše, plná jistota a porozumění je v poznání Ježíše Krista. Není to rozumová věc, aspoň ne podle lidského chápaní. Je to duchovní poznání a dá se chápat jen Duchem. Podobně jako Pavel píšu to proto, aby vás nikdo neklamal přesvědčivými řečmi. Pokud bych přijal jejich verzi o tom, že tyto a ještě další podobné listy nepsal Pavel, nazval bych Boha lhářem a zpochybnil bych celou bibli. Pokud bych připustil pochybnosti o tom, pochyboval bych následně o všem, co je v bibli. A to je, aniž si to mnozí uvědomují, cílem ďábla. Zpochybnit Boží slovo. To dělá od počátku, už Evě a Adamovi zpochybnil Boží slovo a snaží se o to i nyní. A to nejen tímto způsobem. Potřebujeme se rozhodnout, že budem věřit tomu, co je napsáno v bibli. Když začne útočit duch nevíry, my  naopak potřebujeme proklamovat svoji víru. „Ve jménu Ježíše, jsem se rozhodl Tatínku, že budu přes všechny pochybnosti a nezodpovězené otázky věřit tvému slovu. Věřím mu, jako jediné pravdě.  Duchu svatý pomáhej mi a veď mne do poznání a upevňuj moji víru. Díky.“