„Bojoval jsem dobrý boj, svůj běh jsem dokončil, víru jsem zachoval.“2 Timoteus 4:7 B21
Jak se to Pavlovi podařilo doběhout do cíle? Dal nám na to návod. „Ne že bych už toho dosáhl anebo už byl dokonalý, ale ženu se vpřed, abych přece jen uchvátil to, k čemu jsem byl uchvácen Kristem Ježíšem. Nemyslím si, bratři, že bych to už získal, ale jde mi jen o jedno: zapomínaje na to, co je za mnou, vztahuji se k tomu, co je přede mnou. Ženu se k cíli, k vítězné odměně Božího nebeského povolání v Kristu Ježíši.“ Filipským 3:12‭-‬14 B21
Zapomínaje na  to, co je přede mnou. Máme dobrá i zlá období. Nejen, že se nám nedaří, ale předevšim ve vztahu ke Kristu.  Ve svém životě jsme poznal několik služebníků, jejichž službu, ale osobní vztah ke Kristu a obecenství s Duchem svatým  bych jim mohl jen závidět. Někteří z nich byli i mými přáteli, proto vím, že i jejich osobní život odpovídal tomu, co kázali. Přesto někteří z nich již neslouží a možná i odpadli od víry. Jiní se rozvedli a přestali sloužit. Nevím, ale každopádně je pryč vše, co bylo. Dnes žijí v hříchu, nebo daleko od církve. Není vůbec důležité, co bylo, ale to co je dnes. Vždy záleží na dnešku. Jaký vztah k Pánu máme dnes. Jestli dnes jsme schopni činit pokání, žit podle toho, co kážeme. I když se nám „daři“ v osobním životě, ve službe, i když náš sbor, skupinka…. rostou, nemohu se dívat na to, co bylo včera. Co bylo, bylo z Boží milosti a co bude dnes, bude buď opět z Boží milosti nebo z mé síly. Podobně je to s životem. Pokud jsem žil skvělý Boží život, pak to nic nebude znamenat, pokud dnes podlehnu a začnu žít v hříchu. Je to pro někoho sice těžké poznání, ale minulé zásluhy nic neznamenají. Poklad, který jsem si hromadil v nebi je najednou pryč, protože dnes ztrácím nebe. Nakonec to nebyli vlastně naše zásluhy, ale jen milost Boží, že jsme obstáli. Jde o dnešek a budoucnost. Proto je dobré zapomínat, co je za mnou. Ať to na to dobré, abych se nedostal do pýchy nebo to zlé, abych nezahořkl a nerostla u mne beznaděj. Potřebujeme žít každý den přitomností a to přítomnosti s Pánem.  Můžeme padat, mít obdobi duchovního prázdna, ale to, co bychom neměli ztrácet je naděje v Krista naděje slávy našeho spasení.

Jim, a to i mezi pohany, se Bůh rozhodl svěřit bohatství tohoto slavného tajemství: Kristus je ve vás! Ta naděje slávy!
Koloským 1:27 B21