(pokračování)

Bible je plná Božích zaslíbení – slibů. Tato zaslíbení jsou vlastně vyslovená a zapsaná proroctví – živá slova, která byla lidmi přijata od Boha a zapsaná, aby je lidé měli zaznamenané. Pokud by platila jen pro jednoho člověka, který je přijal, pak by nemělo smysl je zapisovat. Pokud jsou zapsané, pak tady byly pro generace před námi, pro národy a také pro nás, kteří žijeme v této době.

Význam slova zaslíbení je podle jazykovědců slib. Ten může být kladný i záporný. Tedy můžeme slibovat dobré nebo špatné věci. V našem pohledu však slovo zaslíbení bereme jako něco dobrého pro nás a náš život. Myslím, že právě v tom je rozdíl významu slova zaslíbení od slova slib. Některá zaslíbení jsou již naplněna. Například o narození Mesiáše, jeho životě, smrti…, na naplnění některých ještě čekáme jako například na jeho druhý příchod apod. Pokud mluvíme o zaslíbení, pak očekváme , že to jsou dobré věci pro nás. Zaslíbení o zastání se nás Bohem proti nepřátelům, o jeho láskce k nám, od které nás nic neoddělí, o tom, že jeho slovo nikdy neselže a nevrátí se k němu zpátky aniž by nevykonalo to, co má. Zaslíbení o tom, že nám chystá příbytky ve svém království, zaslíbení o ochraně, zdraví, věku… Některá prostě platí, aniž bychom s tím museli něco dělat. Dokonce platí i pro ty, kteří nejsou Božími dětmi. Například je jedno přikázání, které má zaslíbení.  „Cti svého otce a matku,‘ to je první přikázání se zaslíbením, aby ti bylo dobře a abys byl dlouho živ na zemi.“ Efezským 6:2-3 Viděl jsem naplňovat toto zaslíbení na lidech, kteří neznali Krista, ale vážili si svých rodičů. Prostě toto zaslíbení je živé i bez naší zvláštní aktivity. Také zaslíbení o druhém příchodu Ježíše, o čase kdy přijde a mnoho dalších jsou pouze v rukách Otce a je na něm, kdy je naplní. Je však mnoho zaslíbení, která potřebujeme uchopit a naplnit je v našem životě. Jsou to zaslíbení, které můžeme sami aktivně „stahovat“ do našeho života. Je to celá škála zaslíbení – od ochrany, přes uzdravení, požehnání ve financích a majetku, změny našich srdcí a charakteru, vztazích… Je toho hodně, několik tisíc zaslíbení.
(nikdy se mne nezřekne, převezme moje starosti a obavy, s ním je pro mne všechno možné, nikdo mne nemůže vytrhnout z jeho rukou, co se mnou začal, také dokončí, pokud v něj věřím, nemohu být odsouzen, vede mne od vítězství k vítězství, nebudu mít nedostatek v ničem dobrém, uchrání mne před pádem, vede mne po cestě spravedlnosti, přizná se ke mě před Otcem, žádná zbraň vyrobená proti mne se nesetká se zdarem, jazyk, který mluví proti mně bude usvědčen ze lži…. ) Bylo by zdlouhavé jich tady více vyjmenovávat. Znám tři způsoby, jak tato zaslíbení uplatňovat ve svém životě. Jeden je skrze víru a druhý skrze zjevení. Jsou věřící, kteří nemívají zjevení (proč, to je na jiný článek), ale mají víru v to, že zaslíbení jsou tady pro ně. Buší v modlitbách a nedají pokoj jako ta vdova u soudce nebo soused, kterému přišla návštěva. Tak dlouho Bohu připomínají jeho slib, až ho Bůh začne naplňovat. Jiní prožijí zaslíbení jako zjevení z Ducha svatého. Najednou ví, že konkrétní zaslíbení je pro konkrétní situaci v jejich životě a stojí pak na tom. Děkují za ně a očekávají jeho naplnění.
Obojí stojí na víře a naději. Obojí je podpíráno modlitbou a vztahem a důvěrou k Bohu. Je to však naše aktivita, která uvolňuje toto zaslíbení, které se pak z litery v bibli stává živým a mocným skutkem v našem životě.  Jsou některá zaslíbení, která platila jen pro konkrétní dobu, národ nebo situaci v Písmu. Přesto jsou tu také pro nás a jsou stále platná. Jde zde především o to, že nám Bůh skrze ně ukazuje jak jednal a stejně tak může jednat i v našich životech a situacích i dnes. Třetí způsob platí pro ta zaslíbení, která mají podmínku. Jako například zaslíbení z přikázání o vážení si rodičů. Nemohu chtít po Bohu, aby naplnil své zaslíbení, dokud ve svém životě neplním podmínku, kterou to zaslíbení sebou nese. Naopak, pokud ji plním, mohu směle předstupovat před Boha a žádat naplnění zaslíbení. Každopádně potřebujeme být před Bohem upřimní.

Potřebujeme se naučit rozpoznávat tato zaslíbení v bibli. To nejde bez toho, abychom bibli četli. Pokud na některé narazíme, zapišme si ho do nějakého notýsku. Snažme se pochopit, zda se jedná o zaslíbení, které platí i pro nás dnes. Modleme se za to, aby  to Duch svatý zjevil našemu duchu. Budeme překvapeni, jak rychle se nám notes bude zaplňovat poznámkami. Nebušme bezhlavě na Boží dveře hned, když nějaké zaslíbení najdeme, ale nechme Ducha svatého, aby nám ho vložil do srdce, dal nám pochopení nejen významové, ale také času, kdy máme začít „bušit“ na vrata a především víru v jeho naplnění. Někdy nám Duch ukáže, že je naplnění zaslíbení na cestě a musíme jen čekat a děkovat. Vyznávejme to slovo nejen jako připomínku Bohu, ale také do situací a vztahů. Zaslíbení se naplňuje také tím, že ho přijmeme pro sebe a pak ho promlouváme do našich situací, vztahů, duchovních bojů. Promlouváme ho nahlas. Jednak vyslovené slovo má moc, jednak roste naše víra v této situaci, protože víra roste ze slyšení slova. Musíme tak dlouho zaslíbení vyhlašovat, dokud se nestane skutečností. Potřebujeme však ho vyhlašovat s vírou. Některá zaslíbení jsou průběžná pro celý náš život a budeme je muset vyhlašovat stále. Jedna osobní rada na konec. Někdy potřebuji zaslíbení správně seřadit za sebou. Myslím tím, že někdy potřebuji naplnit zaslíbení na sobě, které změní můj postoj, charakter, srdce tak, abych mohl naplnit podmínky pro zaslíbení s podmínkou.

(pokračování příště)