Kristus mě totiž neposlal křtít, ale kázat evangelium, a to bez moudrých řečí, aby snad nebyl zmařen Kristův kříž.
1 Korintským 1:17 B21
Už apoštol Pavel měl problém s tím, jak si první věřící vysvětlovali a používali ve svých sporech křest. Dovedlo ho to až k tomuto výroku. Tak jako v době Pavla, tak po celá staletí různý pohled na křest vyvolával spory mezi bratry. Jednou o to, zda se mají křtít dospělí nebo i děti. Jindy o to, zda jen pokropit nebo ponořit. A také zda je křest nutný ke spasení nebo ne. Mnohdy nešlo ani o křest, jen se použil, jako zbraň ve sporech. Došlo i na fyzické tresty a útoky. V 1. Korintským se Pavel staví proti tomuto rozdělení. Tady jde o to, kdo koho křtil. Jinými slovy, kdo má ten správný křest nebo kdo je důležitější pro křtění a také kdo ke kemu patří nebo nepatří. Jak důležitý bratr mne křtil.  V historii církve byla období, kdy spory mezi jednotlivými (ne katolickými) denominacemi a společenstvími křesťanů byly větší a úpornější. Pak byl křest velmi dobrým tématem pro osočování jedněch vůči druhým.  Jedno takové období prožívali i v době počátků působení Armády spásy. Na počátku v  Armádě spásy sloužilo mnoho věřících z nejrůznějších denominací. Armáda byla hnutím. Tito věříci sebou přinášeli různý pohled na křest. Tak, jaký důraz byl dáván ve společenství, ze kterého pocházeli. To postupně vedlo k roztržkám uvnitř hnutí. Aby se zabránilo těmto sporům a nejednotě uvnitř začínajícího hnutí, učinilo vedení Armády spásy rozhodnutí, že se v rámci služby Armády spásy křtít  nebude. V podstatě v souladu s verši apoštola Pavla, který, jak vidíme, řešil podobný problém. Přesto si vedení uvědomovalo potřebu křtu, a proto každý, kdo projevil zájem, se mohl nechat pokřtít v jiném křesťanském společenství, podle toho, jak sám způsob křtu chápal. Bylo to ponechané na svědomí jednotlivců. Toto platí do dnešní doby. Občas se setkávám s útoky na Armádu spásy spojených právě  se křtem. Nevím o nikom, kdo by se chtěl nechat pokřtít, aby mu to nebylo umožněné. Nebo dokonce zakázané. Naposledy jsem o těchto útocích slyšel při mé návštěvě anglických sborů. Vedli je ti, kteří byli ještě nedávno jejími členy. Přitom během jejich členství byli pokřtěni a nikdo v těch sborech nebyl beze křtu. To spíše na vysvětlenou, protože nemám potřebu obhajoby.

Možná je důležité si vysvětli, co křest vodou znamená a říct si něco o míře jeho důležitosti. Co o tom říká Písmo. To však příště.

(pokračování příště)