(pokračování)

Pro svůj život s Duchem svatým si skutečně potřebujeme uvědomit kdo je Duch svatý, který v nás přebývá. „Jsme chrámem Božím. Copak nevíte, že jste Boží chrám? Vždyť ve vás přebývá Boží Duch! Kdokoli ničí Boží chrám, toho zničí Bůh, neboť Boží chrám je svatý, a to jste vy.“ 1 Korintským 3:16‭-‬17 B21 Mnoho z nás, znovuzrozených křesťanů, má nesprávný vztah k Duchu svatému. Myslí si, že Duch svatý je tu pro to, aby nám sloužil, aby se projevovala díky jemu Boží moc skrze nás, bereme ho jako nějakou baterii pro náš život. Myslíme si, že, když se „napojíme na Ducha svatého“, tak bude skrze něho proudit Boží energie do nás. Když se ptám co je vlastně Boži moc nebo Duch svatý v nás, pak slýchávám, slova o duchovních darech a jejich projevech. Ale on sám je BŮH A BŮH JE DUCH. A DUCH JE ŽIVOT. Měli bychom mít úctu a respekt k Duchu svatému. Takovou úctu, jaká přísluší jen Bohu. My jsme tu proto, abychom sloužili jemu a ne on nám. My jsme jeho nástrojem pro Boží věci, a ne on naším pro naplnění našich představ a tužeb. Naše tělo je pro něho, aby mohl skrze něj činit to, co sám chce. A zároveň to, co je pro nás nejlepší. Pokud změníme náš pohled na Ducha svatého, pokud pochopíme vážnost této situace, svatost jeho přítomnosti v nás, Boží svrchovanost, pak se změní celý náš život. Bude pro nás lehčí se podřídit, začneme hovořit úplně jinak, protože přijde bázeň, do našich životů. Bůh nás bude moci použít k mocným činům. Předevšim však přestaneme odrazovat svět od Boha tím, že budeme žít něco jiného, než říkáme a jak se mezi sebou chováme. Přestaneme svět poučovat a kritizovat, protože se skutečně začne projevovat v našich životech Boží přitomnost svou mocí, svatostí a láskou. Pak přestane platit: Jak je psáno, „Pohané pohrdají Božím jménem kvůli vám“. Římanům 2:24 B21