Lidé věři různým věcem. Věří v energii stromů, věří v různé životní proudy v těle člověka (čakry), věří v mimozemské civilizace… Víra je jedna věc. Druhá kam tuto víru nasměrujeme. Každému Bůh dal do života krapet víry. Bez víry bychom nezaseli, bez víry bychom nepracovali, protože  bychom nevěřili v úrodu, v plat. Bez víry bychom neměli naději v budoucnost. Ti, kteří víru ztrácejí, propadají často depresím, někteří se uchyluji až k sebevraždě. Víra je vždy spojena s nadějí. Pak ale záleží, na co ji zaměřím. Na sebe? Věřím jen sobě? Jsem nadčlověk? Na druhé? Věřím jen některým lidem, skupinám? Věřím pověrám? Můj život je pak plný strachu, zda jsem na něco nezapomněl a nestane se mi něco zlého? Věřím okultním věcem a východním nábožentvím….., další věří všemu dohromady. Je mnoho směrů kam mohu namířit svou víru, ale jen jeden vede ke spasení, k věčnému životu s Bohem v jeho království. Víra v Ježíše Krista. Pro tuto naději, pro tuto víru jsme každý dostal od Boha dar víry a poznání o jeho stvoření. Abychom ho hledali, našli a zůstali s ním.

Ta je probouzena slyšením evangelia a jeho moc nám skrze Ducha svatého přidává k naší víře víru Boží, která je neotřesitelná, plná jeho moci, slávy, naděje a lásky. Skrze tuto víru docházíme jejího cíle, spásy našich duší.

Evangelium je Boži mocí ke spasení, ale také skrze něj je zjevena Boží spravedlnost skrze víru k víře. Kam zaměřuješ svou víru? Ke Kristu? Pak tě Boží spravedlnost přivede k ještě větší a mocnějši víře, k pevné naději ve tvé spasení. Jestli ji však zaměřuješ na něco jiného, pak nemáš naději. Všechno tě zklame, všechno skončí a jednou zjistíš, že tvá víra byla prázdná a vedla místo k naději k beznaději a místo k životu ke smrti.

Kam zaměřujeme svou víru?