Další z hradeb, která nás obklopuje nazývám „hradba mrtvého slova“. Jde o náš postoj a chápání Slova. Především chci hned z počátku upozornit na to, že toto není postaveno proti učení veršů Písma zpaměti, to ne, jen mi nějak nejde ho používat jako automat a pracovní nástroj. Především však k manipulaci a svým způsobem také k zaklínání a proklínání.

Co je vlastně Slovo? Když se podíváme do Písma na to, jak je popisované, pak zjistíme, že stejně jako nějaká osoba. Je přímé, naplňuje, má moc svázat, má moc uzdravit, je věrné, udržuje nebe i zemi, je živé a život, nikdy nezklame… a také tou osobou Slovo je: Na počátku bylo Slovo a to Slovo bylo u Boha a to Slovo bylo Bůh. Jan 1:1 a opět: Duch je ten, kdo dává život; tělo nedokáže nic. Slova, která vám mluvím, jsou Duch a jsou život. Jan 6:63 B21

Vnímáme Slovo pozemsky. Stejně jako naše slova. V tom je problém. Kolik toho napovídáme. Slovo je pro nás komunikací, nástrojem k dosažení nějakého cíle. Je hlasem, kterým vyjadřujeme svůj pocit, stav… tak ho ještě dokážeme chápat.   Slovo s velkým S je něco víc. Je to osoba. Je to Bůh. Ne jeho nástroj, ne jen komunikace, ne jen vyjádření něčeho. On – Slovo stvořil svět a udržuje ho sám sebou. On – Slovo je život. Je Duch.

My se snažíme aby slovo, které bude vycházet z našich úst mělo moc, křičíme, snažíme se věřit tomu, co říkáme, postíme se, hledáme, ale také se přeme zda je od Hospodina… ale nepřemýšlíme zda je skutečně oním Slovem s velkým S, ve kterém je  Bůh.  Platí zaslíbení: … My jsme přece chrám živého Boha, jak řekl sám Bůh: „Budu v nich přebývat a chodit mezi nimi. Budu jejich Bohem a oni budou můj lid.“ 2 Korintským 6:16 B21 Budu v nich přebývat. Bude v nich jinými slovy Slovo. Na jiném místě Bůh zaslibuje, že nám dá svého Ducha. A ještě jinde: Kdo věří ve mne, z jeho nitra potečou řeky živé vody, jak praví Písmo.“ Jan 7:38 B21
To Slovo je v nás.

(Pokračování příště)