Bůh vyučuje (pokračování)!

V páté kapitole Timotea nás Pavel upozurňuje, abychom nikoho ukvapeně nestavěli do autority, protože, pokud bude mít člověk v životě hřích, pak to může být bráno, že s takovým hříhem souhlasíme. Na to mohu napsat jen amen. Pak se zamyslím nad sebou a musím si říct, no Josefe, tak to bys měl všechno položit a odejít. Copak již nikdy jako služebníci nezhřešíme? V ničem? Určitě ano. Tak o čem píše Pavel? Určitě o veřejném hříchu, kterého se nechci vzdát, o skutečných hříších, které vedou k smrti…

Čistému vše čisté (Titovi 1). Často naše rozhodování, které se týká lidí stojí na slovech “ ale co kdyby“, „nevím, jestli obstojí“, „ale co já vím, co má v srdci“, “ ale co když uvnitř“… Naše smyšlení o lidech bývá často pošpiněné vlastními negativními zkušenostmi s lidmi a také se zkušeností s námi samotnými. Ne  nadarmo se říká podle sebe soudím tebe. Potřebujeme mít čisté myšlení ohledně lidí. Nevkládat jim do jejich životů a na jejich životy naše negativní a pochybovačné myšlenky o nich. Naše ano ať je ano. Naše ne ať je ne. Buď vím a mám jasný a potvrzený důvod nebo ho nemám. Pak ať se ho nesnažím „vytáhnout z klobouku“ – domýšlet si ho nebo za každou cenu nějaký najít, jen proto, že se mi to nelíbí . Takové myšelní je  nečisté a jednání nečestné. Občas se pak schováme za slova Pán mi to řekl (zjevil). Opravdu? Jen tobě?… potŕebujeme více zkoumat sebe, než druhé a o to více, když  nějakým způsobem je naše služba spojena s rozhodováním o lidech.

Dovolme Bohu, aby je vyučoval. Odstupme od nich a nechejme je „poprat“ se se službou. Bůh je miluje jako nás a postará se o vše, co potřebují. Jen se dívejme z povzdálí jak je službou a odpovědností proměňuje a radujme se z Božího díla. Pokud se jim něco nepovede, Bůh sám to dokáže obrátit v dobré. Vždyť kolikrát jsme to sami zažívali ve své službě. Nebojme se je nechat udělat chybu. I to je Boží škola.

Na závěr: I nám bývají lidé více příjemní a nepříjemní. Lidé, kterým se líbí stejné barvy jako nám, stejný způsob služby, mají stejné myšlení … jsou však i ti (především  mezi mladými jak věkem,tak duchovně), kterým se líbí jiné barvy, styly, mají jiný způsob služby, ale to není hřích, ani to neznamená, že nemilují Pána.