Tak co, představili jsme si to. Všechno to  naše jednání, kdy bychom neustále viděli Ducha svatého vedle sebe? Nepolil vás přitom studený pot? Asi bychom si to přáli,  na druhou stranu bychom se báli ztráty soukromí…   Bůh je dobrý a vše dobře učinil a naplánoval. Proto Ducha svatého nevidíme a dokonce ani vždy nevnímáme. Sestra se mne jednou ptala na to, zda náš táta (pozemský) je v nebi. Přikývl jsem. Pak se mne ptala zda ji tedy vidí a slyší. V její otázce byla slyšet obava z toho, že by to tak mohlo být.                                                                                                   Nebeský Otec je všude přítomný, proto vidí i slyší vše. Duch svatý je laskavý, dobrotivý, tichý a také diskrétní. Je náš osobní přítel, rádce, pomocník. Je naší silou i zastáncem. Nevnucuje se. Připomíná se, ale nevnucuje. Proto ho tak často přestaneme vnímat, to však neznamená, že nás opustil, že již není v nás a s námi. Asi ho často zarmucujeme svými slovy a jednáním, on však je skutečný Přítel. Nehodí nás proto přes palubu.  Naopak, pracuje na naší proměně, na naší cestě do Božího království. To však není to hlavní, o čem jsem chtěl dnes psát.

Jel jsem s kolegou autem a hovořili jsme o tom, jak Bůh má věci pod kontrolou.  Někdy nám nedovolí uzavřít dobrý obchod, protože má pro nás ještě lepší, jindy proto, abychom nepadli do léčky a někdy protože nás chce něčemu naučit. Vždy je to však pro náš prospěch. Můžeme si však položit otázku proč nás nevede přímo. Proč nás nechá připravit ten nepravý obchod a pak ho zastaví, protože má pro nás lepší. Proč nás nechá tápat a pak nás vyvede ze tmy do světla, proč  musíme mnohokrát jít jinou cestou, aby nás pak vrátil a navedl na tu pravou. Vždyť je stále s námi. Nemyslím si, že je to jenom proto, že ho nechceme poslechnout nebo si dělat věci po svém. I Pavel se snažil jít určitým směrem, pak jiným, když jim Duch svatý zabránil. Duch ho mohl navést přímo, ale nechal ho zkoušet různé cesty. Určitě to stálo mnoho času. Pavel si na to nestěžuje ani se nad tím nepozastaví. Až pak dostává sen, ve kterém je zván do Makedonie. Najednou přesně ví kam má jet. Do jakého města. Předchozí tápáni nebere jako svoje selhání ve vztahu k Duchu svatému. Duch svatý musí často připravit situace a druhé lidi a také nás, než nás přivede na místo, kde máme vykonat jeho vůli, kde máme svou poslušností oslavit Ježíše a přivést k němu další. Tak nás nechává čekat. Nebo chodit do kola, když nám to pomůže.  Nevadí. Vždyť máme jistotu, že je s námi a v nás. Ne vždy je pro nás dobré všechno vědět předem. Proč to…, proč až potom…, proč on…, proč ne já…, proč….  když nevíme, uchrání nás to často od vzpoury, která začíná slůvkem proč. Jindy bychom se snažili dělat věci svou silou a rozumem a nenechali oslavit se Ježíše. Je mnoho důvodů, pro které v určité chvíli Duch svatý mlčí. Věř, že i to je pro naše dobro. On je přece náš přítel.

Modlitba:  Duchu svatý, děkuji, že jsi stále se mnou. Děkuji, že vedeš mé kroky a připravuješ situace kolem mne. Děkuji, že v tom všem mohu vidět tvou lásku ke mne. Vyznávám, že bez tebe bych nebyl schopný oslavovat Ježíše. Vyznávám, že často reptám a ptám se proč to nebo ono, jako bych to věděl lépe než ty. Odpust mi to. Vyznávám, že tě potřebuji a toužím zažívat tvoji přítomnost, která mne mění, která mi dává zakoušet Boži království. Duchu svatý vyučuj mne chodit a žít s tebou stále více a více.