Občas se mi stává, že se mi vytrácí smysl toho, co dělám. Možná se s tím setkává více z nás.  Pro něco od Pána se  nadchnu, vidím cíl před sebou, ale pak přijde nějaký problém na cestě a zastaví mne to. Najednou se soustředím na problém a začnu řešit další  malé problémy, ze kterých se skládá ten větší, který mne zastavil. Pak přijde ještě více menších, ze kterých se skládají ty malé a stále něco řeším.  Najednou jsem unavený a říkám si, jestli to  má smysl. Pak  mi Pán pozdvihne hlavu a já uvidím cíl a najednou to všechno smysl má a dává.                                                                         Podobné je to v boji. I v tom duchovním. Pokud nechci ztratit směr, pokud se nechci nechat unavit neustálými potyčkami a provokacemi, musím stále vidět před sebou cíl. Ano, našim cílem je Boží královstvi, našim cílem  je záchrana duší, ale teď také mluvím o jednotlivých věcech na této naší cestě. Bůh pro  nás nachystal mnoho jednotlivých cílů. Připravil pro každého z nás jedno, dvě, pro někoho i tři poslání v životě. To vše do sebe zapadá jako menší krabička do větší, jako ruské bábušky. Tvoje a moje poslání a jednotlivé cíle jsou cestou ke konečnému cíli. Jsou to jednotlivé boje, kterými musíme projít a zvítězit. Nejde je přeskočit. Nesmí nás však zastavit. Často je na nás nastražena past. Satan nás chce zatáhnou do řešení více a více problémů, které často nesouvisí s našim cílem. Ani momentálním, ani konečným. Zaneprázdní nás hledáním řešeni nejrůznějších problémů, abychom si přestali všímat  našeho cíle. Tak nás pak odvede jiným směrem. Chce, abychom minuli cíl, který pro  nás má Bůh. Cíl pro toho, kdo je na cestě k němu, je velmi důležitý. Je to to, do čeho dává veškerou energii, je to to, čemu dává svůj čas a vše tomu podřizuje. Když pak mine cíl, vše se mu zdá zbytečné a marné. Vše, co dělal a dělá mu přestane dávat smysl. Stejně je to s vojákem, který denně cvičí  trénuje, aby jednou porazil nepřítele. Pokud ho pak mine, vše co se naučil a co si natrénoval,  mu přestane dávat smysl.

Pokud ti připadá, že to, co děláš a žiješ začalo postrádat smysl, může to být tím, že ses nechal chytit do pasti. Možná řešíš stále stejné problémy v sobě, v partnerství, v rodině, v církvi a čim více se je snažíš vyřešit, tím více rostou a množí se čím dál tím více. Zastav se. Možná bojuješ špatné boje, které tě odvádějí k dalším vedlejším bojů. Zkontroluj si hlavni cíl, tvé poslání od Pána. Zjistíš, že leží v jedné přímce i s těmi menšími a ty jsi někde v jiném směru. Pak se vrať.

Možná je všechno tak, jak má být, jen ses zaměřil více na boje samotné, než na cíl. Zvedni hlavu zaměř se na cíl a pak bojuj. Pak uvidíš, který boj je důležitý a který jen pastí, která tě má odvést.

Modlitba: Hospodine, ty mne znáš. Znáš také každý můj boj ať je uvnitř mne nebo vně. Vyznávám, že často bojuji své boje a né tvoje. Vyznávám, že se často nechám chytit do pastí, abych bojoval pro svou pravdu, pro své touhy, pro svou ješitnost. Místo, abych bojoval o duše, bojuji proti nim. Prosím odpust mi a otevři mi oči. Pozvedej mi hlavu, abych viděl  tvé cíle. Jednej s mými motivy, abych vždy měl na mysli i na srdci tvé zájmy a ne své. Děkuji.