V neděli ráno jsem šel pro tvaroh. Při cestě nazpět jsem se  setkal s člověkem v našem věku, který venčil psa. Oba jsme se zastvili u velké jámy, ve které byla připravená cisterna na pohonné hmoty. Z tabule před jámou, jsem zjistli, že zde bude benzínka. Již třetí v okruhu třista metrů. Protože muž byl místní stavař, zjistil jsem, co všechno se plánuje a co již je v přípravách k výstavbě dalších bytovek a obchodů kolem nás. Když jsem náš služební byt kupovali, rzohodli jsme se koupit byt v prvním patře přímo nad garážemi. Měli jsme sice na vybranou. Byl ještě jeden na prodej, úplně nahoře s krásným výhledem  na hory naproti vysavěným domům. Za ten výhlad se však muselo velmi podstatně připlatit. Rozhodli jsme se pro byt dole, který sice má také výhled na hory, ale né tak velký a krásný. Za to byl o pěkných pár tisíc Eur levnější. Když jsem poslouhal muže, s kterým jsem se setkal, uvědomil jsem si, že kdybychom koupili byt nahoře pro krásný výhed, během několik málo let bychom o ten výhled přišly a také všechny tisíce, které bychom zaplatili navíc. Tak je cena našeho bytu sále stejná. Možná dokonce o něco vyšší. Bůh mi na tom ukázal hned několik podobenství s životem věřících, ale o nich někdy jindy.
Můj nový známý, když mne seznamoval se stavebními plány, také zavzpomínal na to, jak to vypadalo ještě před několika lety. Jak všude místo domů a bytovek byly jen vinice a výhled na místní Karpaty. Nemohl si nevšimnout, že jsem Čech a tak začal vzpomínat na doby, kdy jsme byli ještě Československo. Dotknul se i těžkých dějin našeho společné historie. Pak přešel ke svým synům, kteří mu nikdy nebyli schopni uvěřit jak se tenkrát žilo a jak mnozí byli zavíráni jen proto, co řekli. Nebyli schopni uvěřit, že se děli některá zvěrstva, jak vypadala okupace SSSR apod. Pak přešel k jejich zpochyňování i dalších historických událostí jako byl holocaust apod. Dnes si mohou na internetu přečíst nejrůznější nesmysly a názory na historii, které jsou zkreslené nebo přímo celé vymyšlené. A mnoho lidí je tím ovlivněno, zvláště těch mladých. Proto byl rád že česká televiza vysílá pořad o historii Československa. Pořad ke stému výročí vzniku. Tak je nutí se na to dívat, aby viděli pravdu a skutečné dokumenty, které se zachovaly. Hovořil o tom, jak jsou jeho synové překvapeni, když zhjišťují, že pravda je jiná, než si mysleli. Že věci a děje, o kterých si mysleli, že jsou jen vymyšlené, jsou pravdivé.
Hned se mi přopomněly verše,ve kterých Bůh přikazuje Izraelitům, aby připomínali dětem, co Bůh pro ně udělal, jak je vyvedl z otroctví a všechny jeho skutky. Také jsem si vzpomněl na verše, které říkaly, že pak přišla generace, která Boha neznala. Neznala to, co pro jejich otce a dědy a tím i pro ně Bůh udělal a odvrátili se od něho.
Svědectví o Božích skutcích v našich životech je důležité a má velkou moc měnit naše myšlení i život. Když jsem byl ve vězení, často jsem četl o Josefovi, ale nejen o něm. Četl jsem o  zázračném jednání Božím, četl jsem jak Bůh vysvobozuje. Jak Ježíš osvobodil od démonů, nemocí, dal svobodu všem, kteří za ním přišly. Neměl jsem žádné jiné knihy, nemohl jsem chodit na kázání a biblické vyučování, jen jsem četl o mocnom Božím díle. Vyšel jsem z vězení plný síly. Byl jsem z něho propuštěn mocným Božím zásahem. Prožil jsem to, o čem jsem tam četl. Dodnes to je pro mne obrovským svědectvím, od kterého se můj život začal skutečně měnit. Svědectví má moc. Často zapomínáme sobě i druhám připomínat svědectví Božího jednání v našem životě a v životě lidí kolem nás. Spíše začneme viděl a mluvit o tom, co dělá a dělal ďábel. Podle toho o kom svědčíme, se odráží stav naší víry a naděje. Měli bychom stále mít nová a nová svědectví, protože Bůh chce dělat velké věci v našich životech. Jeho přítomnost se vždy projeví něčím mocným a zázračným. Každý jeho dotek vede k nějakému zásahu do našeho života. Skrze každý verš Písma, skrze každý rozhovor s lidmi, skrze to, co vidíme, slyšíme, chce k nám promlouvat, když mu to dovolíme. Vždy můžeme mít o čem svědčit. Když si neuvědomíme, jaké svědectví máme dnes, máme si připomínat ty, které Bůh dělal předtím. Tak poroste naše víra, naděje i láska k Bohu a my budeme opět otevřenější viděl Boží dílo v nás a skrze nás.
I ten muž u jámy na pohonné hmoty rozpoznal moc svědectví a začal ho skrze televizní pořad a své vzpomínky praktikovat u svých synů, O to více bychom to měli rozpoznat a praktikovat i my, kteří máme v životech Ducha svatého.

Modlitba: Otče odpust mi, že jsem zapomněl na všechny ty věci, které jsi pro mne udělal, že zapomínám vždy, když se mi přestane dařit, když na mne přichází pokušení a tlaky. Odpust mi, že časteji než tvé skutky vidím a mluvím o tom, co dělá ďábel. Odpust mi to. Vyznávám, že toužím svědčit o tvých skutcích a nechci se více zajímat tím, co dělá ďábel. Prosím, dej mi ať se opět mohu radovat, když čtu o tvém mocném díle v Písmu, ať čtu plný vášně a touhy, o tvém vysvobozování lidí, uzdravování, o mocných činech, které si konal sám i které si konal skrze mnohé své služebníky. Ať mohu vidět tvé dílo a moc i dnes. I v mém životě. I skrze můj život. To, co jsi již uskutečnil na začátku se mnou, ale také to, co činíš stále.  Ať mohu mít poznání  Davida a s ním i volat:
„I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci…
….Kéž se ke mně vrátí ti, kdo se tě bojí, ti, kdo znají tvá svědectví….Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci.“ (Žalm 119: 24,79,111)