Zamyšlení na každý den. V srdci místo v žaludku

Není to tak dlouho, kdy mi někdo řekl, že jsem celý táta. Že ta podoba je dokonalá. Byla doba v mém životě, kdy mi říkali, že jsem podobný mámě. Tak do dvaceti. Postupně se to měnilo. Dokonce to jednu dobu vypadalo, že jsem konečně podobný i sám sobě. Shodou okolností to bylo v době, kdy jsem dělal ty nejhorší věci v životě. Nakonec jsem tedy skončil u táty. Je zvláštní, že během let jsem se mu vzhledem nepodobal. Myslím, že ve třiceti jsem nevypadal jako on ve třiceti, ani jsem tak nevypadal ve čtyřiceti. Začalo se to měnit po padesátce. Měl jsem však stejnou chůzi, některé pohyby rukama, které jsem držel za zády, ale také povahové rysy. Když mne upozornili na nějaký převzatý nebo zděděný rys, který se mi nelíbil, mohl jsem začít pracovat na tom, abych se ho zbavil. Kontrolovat se, přemáhat se, dělat to jinak apod. Mohl jsem to ovlivňovat. Také obráceně. Podporovat se v tom, co jsem považoval za dobré. U podoby fyzické u své tváře jsem nemohl dělat nic. Na této podobě jsem nemohl nic změnit.

Vrátím se k minulému zamyšlení. Jak mohu někoho, kdo mi leží v žaludku dostat do srdce, aby mi ležel na srdci. I když někoho budu mít na srdci, nemusí to znamenat, že ho mám rád, že mu žehnám. Pokud to srdce je plné zloby, závisti, neodpuštění, pak je to stejné jako se žaludkem. „Jen mne ten člověk tlačí o něco výše.“ Prvním předpokladem je změnit srdce. Dostat nové srdce. Srdce, které je pro nás nachystané. Málokdo ve skutečnosti přiznává, že jeho srdce je veskrze zlé. Většinou říkáme: “ No občas nejednám dobře, nedaří se mi zvládat některé situace, občas zalžu, ale mám k tomu důvod, no možná někdy žárlím, ale nezávidím, možná jen málokdy…, ale srdce zase tak špatné nemám. Vždyť mám také rád hodné lidi.“  V tom je podstata toho, proč nám lidé často zůstanou ležet v žaludku. Protože je naše srdce nemůže pro svoji nepřiznanou špatnost přijmout. Bůh nám zaslibuje: Dám vám nové srdce a do nitra vám vložím nového ducha. Vezmu vám z těla srdce z kamene a dám vám srdce z masa. Ezechiel 36:26 B21. Proč to Bůh chce udělat? Protože lidské srdce je nenapravitelné: „Lidské srdce je ze všeho nejzrádnější, je nenapravitelné – kdo mu rozumí?“ Jeremiáš 17:9 B21 „Neboť ze srdce vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, krádeže, lživá svědectví, urážky.“ Matouš 15:19 CSP  To je důvod, že Bůh má pro nás nové srdce. Potřebujeme nové srdce od Boha. On ho pro nás má. Srdce, které bude schopné milovat i ty, kteří  nám doposud leželi v žaludku, srdce, které je dokáže přemístit k sobě skrze lásku bez podmínek. Bez lidských představ o tom, jak by člověk měl vypadat a chovat se.

Před dvaceti lety jsem několik dní a nocí volal k Bohu o lásku. O lásku k němu. Vím, že mi v té době změnil srdce. Že mi dal nové srdce. Je to jako s moji podobou na tátu. Bůh nám zaslíbil také nového ducha. Ducha Božího. Duch a svědomí mne usvědčuje z věcí, které nemám dělat, nebo které  nedělám a mám je dělat a já si na to mohu dát pozor, s jeho pomocí mohu měnit některé své staré návyky, měnit myšlení, podle Božího slova, ale je věc, kterou v podobě nemohu ovlivnit. A to je moje srdce. Buď je to moje staré nebo nové od Boha. Pokud je od Boha, pak dříve nebo později to vyjde najevo tím, že se začnu podobat Kristu. S tím nic nenadělám. Pak místo do žaludku budou lidé přicházet do mého srdce.

I jako křesťané procházíme různými podobami. Na začátku se podobáme na ty kdo nás jako křesťanská mimina porodili, pak se snažíme hledat svou cestu a pochopení Boha a jeho vedení. Byť jsme křesťany, tak v této fázy si kolikrát dokážeme pěkně znepříjemnit život a nejen sobě. Ale pokud máme Boží srdce neomylně i přes tyto různé podoby nás vede k Bohu, vede k podobě Krista. Boží srdce a Duch svatý to jinak dělat ani nemůže. Boží srdce i Duch touží po Kristu. Po Bohu.

Modlitba: Otče vyznávám ti, že jsem stále hájil své zlé srdce, že jsem nechtěl přiznat že je zlé. Odpust mi to. Ty máš pravdu. Ty víš. Potřebuji tvůj zásah, potřebuji srdce, které bude od tebe, které bude plně tvé. Které mne povede po tvých stezkách za tebou. Které bude tak velké, široké, hluboké a vysoké, že se do něho vejdou lidé  bez rozdílu a podmínek. Prosím, naplň své zaslíbení a dej mi své masité srdce a odejmi mi to mé kamenné. Dej mi nového ducha. Děkuji.