Písmo praví faraonovi: „Právě proto jsem tě vzbudil, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.“ A tak se slitovává nad kým chce, a koho chce, toho zatvrzuje.
Řekneš mi tedy: „Proč si ještě stěžuje? Vždyť kdo odolal jeho vůli?“ Člověče, kdo vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Což výtvor řekne svému tvůrci: „Proč jsi mě udělal takto?“ Což nemá hrnčíř ve své moci hlínu, aby z téže hroudy učinil jednu nádobu ke cti a druhou k hanbě? Římanům 9:17‭-‬21 CSP

O nádobách čteme v bibli velmi často. Jsme přirovnáváni k hliněným nádobám, mluví o stříbrných, ze který je odstraněna struska, o nádobách v rukou Božích a pod. Verše z Římanům z deváté kapitoly mne vždy velmi přitahovaly. Říkal jsem si : „Jak je to s Boží láskou, když něčí srdce zatvrzuje a jiného předem vyvolí.“ Bylo to pro mne vždy záhadou. Záhadou Božího plánu s lidmi.  Tato záhada svádí k výkladu o předurčení. Tak jak o něm učil sv. Augustin nebo později Kalvin. Je vše předem Bohem předurčeno, včetně naší spásy. Zdá se, že tuto verzi podporují slova samotného Ježíše. Říkal: “Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, pokud mu to není dáno od Otce.” Jan 6:65 CSP Někdy nás tyto verše povzbudí ke chvále, jindy se mohou stát kamenem úrazu. I Pavel se s tím setkal. Proto na to reaguje v listě Římanům. Ano, proč vlastně odmlouvám Bohu? Protože to zní příliš jednoznačně. Bez možnosti volby.  Jednou jsem již o tom psal.  Najdeme však také verše o tom, že i když svévolník celý život žije ve své svévoli a hříchu, a Bůh mu řekne, že pro svou svévoli zemře, když však potom bude činit pokání a odvrátí se od svých zlých skutků, bude žít. Platí to však i obráceně. Je tu otázka; není  však i toto předem Bohem určené? Ještě, že to nevíme, protože pak bychom si asi sedli a jen čekali. Takhle musíme být aktivní. Nejlepší by bylo se neptat a nepřemýšlet, ale to také nejde. Co tedy s tím. Radujme se z toho, že jsme s Bohem, že nás přivedl k Ježíši, že můžeme mít obecenství s Duchem svatým a za ty druhé prosme o milost.

Modlitba: Děkuji ti Otče, že se mohu radovat ze svého spasení. Z tvé přítomnosti ve  mne zkrze Ducha svatého, kterého si mi dal. Prosím, dej ať mohu ve víře a lásce vytrvat až do konce. Aby neochabla moje láska, pro pochybnosti, které na mne útočí. Prosím také za ty, kteří ještě nepřijali tvou milost. Prosím, otevři jim srdce pro tebe (jména..), přiveď je ke Kristu, jako jsi přivedl mne.  Děkuji.