Máte facebook? Nebo píšete glosy? Kolik laiků dostáváte? Jak se cítíte, když na vaši poznámku nikdo nereaguje. Není tam žádný zvednutý palec. Rozhodí tě to? Zkusíte pak přitlačit? Dělat něco jinak, aby tam ty palce byly? Bůh nás stvořil pro vztah, hřích nás odstavil na kolej sebelásky. Snažíme se vytvářet sice vztahy, ale většinou pro  naśe sobecké já. Jak často nám záleží v životě na zvednutých palcích jiných. Kam jsme někteří schopni až zajít pro kladné hodnocení od druných.

Ježíš na kříži, to nebyl pěkný pohled, palec dolů, Ježíš na křížì, to byl pro učedníky konec,  palec dolů. Ježíš umřel, palec dolů. Tak by to asi vypadalo na facebooku, kdyby v době Ježíšova ukřižování již existoval. Nebyl by to palec nahoru, ale dolů. Ještě, že Kristus nesbíral laiky od lidí. Jinak bychom  neměli spasení. Ještě, že mu šlo jen o ten jeden jediný palec nahoru a to palec Otce. Protože mu nešlo o to, jak ho vidí lidé, co si o něm myslí, ale o to jak ho vidí nebeský Otec, mohl podstoupit za nás smrt na kříži. Vybojovat pro nás spasení.

Modlitba: Otče odpust mi, že jsem sbíral laiky od lidí. Že jsem byl závislý na ocenění od člověka. Že jsem se chtěl zalíbit lidem. Prosím, dotkni se mého srdce tak, abych skutečně se chtěl zalíbit jen tobě. Abych nečekal od lidí, ale hledal tvou přítomnost, tvé přátelství a tvou vůli.