Vždyť v něm se raduje naše srdce; …
Žalmy 33:21 CSP
Čím jsem starší, tím méně radosti mi může přinést tento svět. Dokonce nevím, jaký dárek by mi mohl přinést skutečně velkou radost. Věkem si člověk více uvědomuje pomíjivost věcí i života. Především marnost všech těch věcí, které kdysi musel za každou cenu mít. „Prostě bez nich by nemohl existovat.“ Nakonec mu zevšední a potřebuje opět nové… Viděl jsem komedii s Belmondem, kde hrál bohatého muže, který chtěl spáchat sebevraždu, protože měl všechno, co mohl mít. Ztratil radost ze života. Když pak mohl zachránit jednu dívku, vrátil se mu smysl života a úplně se změnil.
Náš smysl života je schován v Bohu. Nemůžeme prožívat větší radost a naplnění životem, než v jeho přítomnosti. Přítomnost v Bohu, tedy velmi úzký vztah s ním se stává naší radostí. Naše naplnění smyslem života je úměrné našemu vztahu s ním. Pokud máme nějaký jiný vztah ať již k lidem nebo věcem, zvířatům za důležitější něž vztah s Bohem, náš smysl života začne dostávat trhliny. Časem se změní v přežívání a ztrátu radosti.
Smutek a vážnost nejsou vstupenkou do Božího království. Kdysi jsem si myslel, že lidé vážností zakrývají nedostatek Ducha. Ale může to být i tak, že díky Písmu a Duchu najednou zjistíme marnost lidského pachtění a honby za věcmi světa. Proto jsme smutní. Jako Belmondo ve filmu. On k tomu zjištění potřeboval bohatství. Křesťan Písmo. Bůh nás však vede k radosti, k radosti v něm samotném – On je tím smyslem života, co dává radost. Pokud nás zarmoutí, pak proto, že nás chce přivést ke spasení. „Zármutek, který je podle Boha, působí pokání k záchraně, jehož nelze litovat, kdežto zármutek světa působí smrt. 2 Korintským 7:10 CSP“ A spasení je o radosti. Pokud jsme zarmouceni skrze Ducha a Písmo, má nás to přivést blíže k Bohu, k radosti ze spasení, radosti z Boha. Pokud jsme zarmouceni skrze svět dostáváme so do depresí a možná i k sebevraždám. Zármutek světa pochází z touhy po věcech světa a vrcholem je následné poznání jejich pomíjivosti. Bez Boha se pak život skutečně zdá marný a zbytečný.
V Hospodinu měj svoji rozkoš – on touhy tvého srdce naplní!
Žalmy 37:4 B21
Modlitba: Můj Pane, můj Bože. Otče, prosím, navrať mi radost ze spasení. Prosím tě upevni moji věrnost a vlož do mne touhou po tobě. Ať od samého rána mohu ve všem kolem sebe hledat tebe, vidět tvé dílo. Ať mohu od brzkého rána vnímat tvoji přítomnost, rozmlouvat s tebou. Dej mi tu smělost přebývat v tvé přítomnosti. Vyznávám, že mi to nejde. A když, tak jen na chvilku. Mé srdce a celá má bytost ať se raduje v tobě po celé dny. Toužím být s tebou stále, ale neumím to. Vyuč mne tomu. Děkuji ti.