(pokračování v „testu“ Ricka Joynera – o náboženském duchu)
Lidé, kteří podléhají náboženskému duchu:
8. Styl jejich vedení bývá autoritářský a náročný – tito lidé nesnášejí slabosti a selhání druhých.
(Jakubův 3:17-18 Moudrost shůry je především čistá, potom pokojná, mírná, poddajná, plná milosrdenství a dobrého ovoce, nepochybující, bez přetvářky.Ovoce spravedlnosti je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj.)
9. Mají pocit, že jsou Bou blíže než druzí a že mu slouží lépe.
(Jde a symptom hubokéhosebeklamu, totiž že se Bohu přibližujeme díky tomu, kým jsme, a ne díky Ježíši)
10. Jsou pyšní na svou duchovní zralost a kázeň, zejména ve srovnání s druhými.
(Skutečná duchovní zralost zahrnuje vrůstání do Krista. Začneme-li se srovnávat s druhými, je zřejmé, že jsme ztratili ze zřetele skutečný cíl -Ježíše.)
11. Jsou přesvědčeni, že jsou „na špici“ Božího působení.
(Patří k tomu představa, že se podílíme na tom nejdůležitějším, co Bůh právě dělá.)
12. Jejich modlitební život je mechanický.
(Pokud zakoušíme úlevu, když náš čas vyhrazený na modlitbu mkončí, nebo když jsme se „promodlili“ na konec svého modlitebního seznamu, měli bychom se zamyslet nad svým stavem. Pokud končí náš rozhovor s milovanou bytostí, nepociťujeme úlevu.)
13.Dělají věci tak, aby si jich lidé všímali.
(Jde o symptom modlářství – bojí se lidí více než Boha, což vede k náboženství, které slouží lidem a nikoli Bohu.)
14. Těžko snášejí emocionální projevy.
Když se lidé ovládaní náboženským duchem setkají se skutečným Božím životem, připadá jim přehnaný, emocionální a tělesný. Skutečná vášeň pro Boha bývá mnohdy emocionální a někdy přitahuje pozornost – jako když David vnášel Boží truhlu do Jeruzaléma)
15. Citovost jim někdy bývá náhražkou Ducha svatého.
(Zdá se to být v rozporu s předchozím bodem, nicméně náboženský duch často zaujímá rozpolné postoje ve svém úsilý a sebezáchovu a sebevyvýšení. Využívání citovosti je vede k tomu, aby vyžadovali pláč a nářek jako důkaz pokání nebo „padání pod mocí“ jako doklad, že se člověka dotkl Bůh. Obojí může být dokladem skutečného působení Ducha svatého. Pokud ale začneme projevy vyžadovat, ocitáme se pod mocí jiného ducha.)
16. Cítí se povzvuzeni, pokud se jejich organizaci daří lépe než jiným.
(Mohli bychom dodat, že nesou těžce, když se jim zdá, že jiní si vedou lépe a rostou rychleji.)
(pokračování zítra)
Myslím, že jsem již jednou na stránky tento „test“ psal. Přesto si myslím, že je důležité si jím procházet, protože všichni bez výjimky jsme náchylní se přimknout k náboženskému duchu. Každý možná v jiné oblasti, ale všichni jsme někde zachyceni. Jen pravda a zkoumání sama sebe nás může z toho vysvobodit, nebo varovat, že se blížíme k nebezpečné zóně. Proto ho opakuji.