Zamyšlení na každý den. Boží moudrost? Pro koho? Efezeským 3 (3/2)

Bůh teď chce skrze církev ukázat vládám a mocnostem v nebesích svou přerozmanitou moudrost. Tento svůj odvěký záměr uskutečnil v Kristu Ježíši, našem Pánu – v něm a skrze víru v něj máme možnost přistupovat k Bohu směle a s důvěrou. Prosím tedy, abyste neklesali na mysli kvůli mým soužením, neboť jsou pro vás, pro vaši slávu. Efeským 3:10‭-‬13 B21

Víte vždy, proč se některé věci dějí? Jste jako já, že nemohu pochopit, proč se někdy stavá to nebo ono a právě takovým způsobem? Hledáte v tom logiku, nějaký vyšší záměr Boží a přesto to nejste schopeni pochopi, proč by zrovna to a takovým způsobem Bůh dělal? Občas v tápu.

Stalo se mi, že jsem pomáhal někomu s projektem. Napsal jsem nějaké nápady. Protože jsem to psal pro člověka, s kterým jsem se předem a na všem dohodl, vysvětlili jsme si podrobnosti a konkrétní situaci, tak jsem se v těchto nápadech již neuváděl popis situace, zdůvodnění apod. Jen jsem popsal nápad. Když se to později dostalo do rukou jinému člověku, vůbec nepochopil o čem to je. Proč by měl dělat to a toto, jak to popisovaly mé návrhy. Jednoduše byl z toho „mimo“. Bylo to tím, že ten dokument nebyl určený pro něj. Možná by byl součásti toho celkového projektu a nějakou část by realizoval, ale tyto nápady a myšlenky nebyly pro něho. Nemohl jim porozumět, protože  nebyl seznámený se všemi okolnostmi. K jeho škodě se postavil proti a nemohl pak mít účast na realizaci projektu, protože pro něj byly bláznovstvím.

I my chceme pochopit a dokonce se vlastním způsobem zapojit do věcí, které se nedějí pro nás a jsou určeny a dějí se pro jiné. Občas jsem se dostal do zláštní situace, když se mluvilo o tom, že se Boží jednání a naše poslušnost Kristu bude lidem zdát jako bláznovství a na druhou stranu máme zjevovat lidem Boží moudrost.  Vždyť je psané: Neduchovní člověk ovšem nepřijímá věci Božího Ducha, neboť jsou pro něj bláznovstvím, a nemůže je pochopit, neboť se jim dá rozumět jen duchovně. 1 Korintským 2:14 B21 a o kapitolu dříve pak:“ale my kážeme Krista ukřižovaného – pro Židy pohoršení, pro pohany bláznovství…“ Jak rádi bychom lidem ve světě ukázali Boží moudrost a jak se o to často snažíme, ale stejně pro ně zůstaneme blázny. Bůh však zjevuje skrze nás, skrze jeho církev svou moudrost do duchovních oblastí. Tam jsou schopni porozumět Boží moudrosti a je tu pro ně, přestože je zjevená skrze Boží lidi, skrze Boží děti. Proto některé věci stále nechápeme. Nemusíme se však bát, ale naopak směle důvěřovat. Tak jako Pavel. Lidé viděli Pavla ve vězení, v bičování, ve strádání a nechápaly proč to musí být. Pro lidi ze světa byla jeho víra právě v takových situcích bláznovstvím, pro duchovní svět však velkým svědectvím, moudrostí a vítězstvím.

Máme směle přistupovat k Bohu se smělostí a důvěrou, abychom i my mohli tuto Boží moudrost pochopit a dokonce se v ní i radovat.