Každý z nás měl různý důvod, proč uvěřil. Mne například zasáhlo, že je někdo, kdo mi chce odpustit. Jiní byli přitaženi nadějí na uzdravení, další nadějí na věčný život, další na uzdravení vztahů v rodině… Pro nás všechny to byl počátek v poznávání Krista a Boha. Každý z té stránky, která ho přitáhla k obrácení.
Pak jsme své poznání i vztah začali rozšiřovat. Skrze vyučování v církvích, skrze budování hlubšího vztahu s Bohem a Ježíšem. Skrze to, jak nás provázel a provází životem. Přijali jsme Ducha svatého, který v nás začal budovat nový charakter. Charakter Boží. Náš vztah ke Kristu a Bohu se různě mění. Od počátečního „Bože dej“ k následujícímu „Bože chci ti sloužit“ až k vrcholu vztahu a tím je přátelství s Bohem.
Přátelství je zvláštní vztah. Vzniká různým způsobem. V knihách a filmech můžeme vidět, jak někdo někoho zachrání a pak vznikne přátelství na celý život. Přátelství na život a na smrt. V Evangeliu Jana v patnácté kapirole Ježíš říká: : „Nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele.“ Sám svou lásku tak dokázal na kříži. Považuje člověka za svého přítele.
Na druhou stranu ve stejné kapitole hovoří o tom, že pokud jsme jeho přátelé, pak budeme dělat to, co nám říká, že dělat máme.
Vrátím se k filmům a románům. Někdy v nich čteme jak se lidé cítí zavázáni za to, že jim někdo pomohl, zachránil život a za každou cenu se snaží to splatit. Když se jim to podaří, ztrácí pro ně vztah smysl. Do té doby se cítili vůči zachránci něčím vázaní, pak když se jim podaří to zachránci oplatit, berou to za vyrovnání účtů a odchází. Nikomu nic nedluží.
Možná i my někdy se tak cítíme. Nejen cítíme, ale jsme k tomu vedeni skrze různá vyučování. „Podívej, co pro tebe Ježíš udělal. Musíš mu to teď vracet.“ A podobně. Lidé pak slouží, aby se vykoupili z toho, co pro ně Ježíš udělal. Aspoň si to myslí. To však vede opět k otroctví zákona. Proč? Není tam vztah přátelství, ale něco za něco. Nebo dokonce podvědomá touha se z této Boží oběti pro nás vykoupit děláním dobrých skutků. Dostat se opět do situace, já sám se postarám o sebe a svoje spasení.
Ježíš své učedníky nazývá přáteli. Svou lásku dokázal, že za přátele zamřel. Apoštolové a mnozí další dokázali své přátelství ke Kristu tím, že zemřeli pro jeho jméno. Zemřít znamená dát to nejcenější na tomto světě. Svůj život. Je to vzdát se toho, o co nejvíce bojujeme. Vždy bojujeme o to žít a přežít. Teď se z přátelství toho vzdávame. Vzdávame se sebe.
Myslím, že jako křesťané krok za krokem jdeme vstříc dokonanému přátelství s Bohem. Začíná to naším sobeckým dej mi, pak musím ti to nějak splatit, nejlépe službou, ke konečnému tady je můj život přítele Pane. Tady je. i kdyby si již nic pro mne nedělal. Tady je, protože jsem tvůj přítel.